Deník veřejné správy

Nadace ČEZ od 1. září otevírá druhé letošní kolo grantu Stopy a trasy. Obce, školy, spolky i další neziskové organizace mohou získat až 500 tisíc korun na obnovu a údržbu turistických, cyklistických a běžkařských tras. Žádosti bude možné podávat do 30. září.

Zatímco ORP mají na splnění povinností čas do přelomu roku, obce I. a II. typu často netuší, že jejich lhůta končí už 31. října 2026. Povinnost jim neukládá kybernetický zákon přímo, ale § 5b zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Tento díl je návod, co za zbývající týdny reálně stihnout.

Jedna z nejčastěji citovaných principů digitalizace veřejné správy je jednoduchá myšlenka: Mají obíhat data, nikoli lidé. Tato myšlenka vystihuje podstatu moderního digitálního státu. Občan by neměl opakovaně vyplňovat stejné údaje, nosit potvrzení mezi úřady nebo dokládat informace, které veřejná správa již má.

Následující řádky se týkají globálního byznysu, kde Evropa soupeří s Čínou o budoucnost svého autoprůmyslu. V Česku je produkce automobilů podstatnou částí ekonomiky, i když v rámci světové konkurence jsme jen menší částí evropského hospodářství.

Vláda projednala návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník a některé další zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím. Cílem návrhu je odstranit praktické problémy, se kterými se při výkonu veřejného opatrovnictví dlouhodobě potýkají zejména menší obce.

Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) podporuje modernizaci dopravy v regionech Česka. V období 2021–2027 už získalo podporu 1 108 dopravních projektů v celkové výši 23,02 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Největší část prostředků nově směřuje do čisté a aktivní mobility, která zahrnuje modernizaci veřejné dopravy, nízkoemisní a bezemisní vozidla nebo rozvoj cyklodopravy. Na čistou a aktivní mobilitu je v současném období vyčleněno celkem 14,81 miliardy korun z EFRR.

Radní Zlínského kraje doporučili krajskému zastupitelstvu schválit dotaci 1 839 600 milionu korun městu Uherské Hradiště na rekonstrukci povrchu tamní sportovní haly. Zastupitelé o ní budou rozhodovat na svém zasedání 14. září. Jde o peníze z dotační podpory směřované do obcí s rozšířenou působností, které jim mají pomoci s jejich rozvojovými projekty, na něž by jinak složitě sháněly peníze.

Situace, kdy provádění stavby nebo užívání nemovitosti zasahuje do prostoru nad sousedním pozemkem, nejsou nijak výjimečné. Typicky jde o přesah střechy či okapu nad hranici pozemku, balkon vystupující nad sousední zahradu nebo pohyb ramene jeřábu nad cizím pozemkem při stavebních pracích. Nabízí se proto otázka, zda takové zásahy odpovídají míře ochrany, kterou náš právní řád přiznává vlastníkovi sousedního pozemku, a do jaké míry jsou tyto situace v soukromém právu regulovány.

Obecní úřad rozeslal podnikatelům výzvu k prokázání, jakým způsobem nakládají s odpadem vzniklým při jejich činnosti. Několik podnikatelů reagovalo na tuto výzvu zasláním čestného prohlášení, že neprodukují žádný živnostenský odpad. Jedná se zejména o živnostníky, kteří pracují „z domova“ v administrativě, IT, poradenství atd. Je to v pořádku?

Senát v minulém týdnu po téměř šestihodinové diskuzi podle očekávání zamítl novelu stavebního zákona, o jehož podobě jsme podrobněji informovali. Předpis tak míří zpět do Poslanecké sněmovny, a očekává se, že nesouhlas bude přehlasován většinou 101 hlasů. Novela by pak měla postupně nabývat účinnosti v průběhu podzimu 2026 a následně 1. ledna 2027.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal aktualizovanou metodiku, která se týká kaucí v oblasti veřejných zakázek. Popisuje, jaká jsou pravidla pro určení výše kauce, a to včetně specifických situací jako jsou například veřejné zakázky rozdělené na části apod. Metodika slouží především dodavatelům, kteří k ÚOHS podávají návrhy na přezkoumání úkonů zadavatele a jsou spolu s návrhem povinni složit kauci.

Česká republika čelí mimořádně dlouhému období sucha. Projevuje se poklesem hladin podzemních vod, nízkými průtoky ve vodních tocích, úbytkem vody v půdě i dopady na zemědělskou produkci. Odborníci se shodují, že vedle technických vodohospodářských staveb je nezbytné posilovat schopnost krajiny zadržet vodu tam, kde spadne. Právě v tom mají zásadní význam pozemkové úpravy (PÚ).

Kraj Vysočina dokončuje další část své optické sítě ROWANet. Na přibližně třicetikilometrové trase mezi Jihlavou a Pelhřimovem už je hotových pět úseků, aktuálně pracovníci doplňují zbývající části tak, aby vzniklo souvislé optické propojení. Celá trasa má být hotová do konce letošního roku. Investice vyjde přibližně na 14 milionů korun, významnou část nákladů pokryje evropská dotace.

Evropská města se kvůli husté zástavbě, rozsáhlým zpevněným plochám a nedostatku zeleně přehřívají výrazně rychleji než jejich okolí. Evropská agentura pro životní prostředí proto řadí rozvoj městské zeleně mezi klíčová adaptační opatření na změnu klimatu. Jedním z nich jsou vegetační neboli zelené střechy, jejichž povrch pokrývá speciální vegetační souvrství s živými rostlinami.

Extrémně teplé a suché počasí letošního léta oslabuje lesní porosty na Vysočině. Dlouhodobý nedostatek srážek v kombinaci s vysokými teplotami snižuje vitalitu stromů a zvyšuje riziko šíření podkorního hmyzu. Kraj Vysočina proto doporučuje vlastníkům lesů a lesním hospodářům, aby pravidelně kontrolovali porosty, vyhledávali napadené stromy a včas je zpracovali.

Uzavírky pozemních komunikací patří k agendám, které se obcí dotýkají dvojím způsobem. Jednou obec vystupuje jako vlastník nebo správce komunikace, jindy jako silniční správní úřad, který o uzavírce rozhoduje. Zvlášť před stavební sezónou se proto vyplatí rozlišovat mezi havarijními situacemi a plánovanými zásahy, včas připravit žádost, projednat objízdnou trasu a nezapomenout na přechodnou úpravu provozu ani informování složek integrovaného záchranného systému. Přesný proces šetří čas, náklady i důvěru veřejnosti.

Domácnosti v České republice jsou podle velikosti obce rozděleny na dvě zhruba stejně velké skupiny. V obcích do 9999 bydlí 45,8 % obyvatel, a v obcích s 10 000 a více obyvateli žije 54,2 %. Na velikosti obce také výrazně závisí, jak lidé bydlí. Podle počtu obyvatel je rozdělení téměř vyvážené, nicméně v jednotlivých aspektech bydlení (druh bytu, právní forma bydlení, výdaje za bydlení či využívání hypotéky) se tyto dvě skupiny mnohdy výrazně liší.