Novela stavebního zákona má zrychlit povolování. V Brně však zaznívá
obava z opakování problémů s centralizací. Novela slibuje jedno řízení
místo desítek stanovisek, silnější role obcí v územním plánování a
příslib výrazně rychlejšího povolování velkých staveb.
Tradice oceňování nejlepších kronik Karlovarského kraje pokračuje. Vítězem
letošního, již 16. ročníku soutěže „O nejlepší kroniku Karlovarského
kraje“, se stala kronika města Loket, kterou vede Jan Liebl. Druhé místo obsadila
kronika Dasnic a Radka Popovičová a třetí příčku získala kronika Krásného
Údolí a její tvůrce Martin Frank. Vyhlášení výsledků soutěže bylo součástí
16. semináře kronikářů, který se uskutečnil v domě Chopin
v Mariánských Lázních.
Moravskoslezský kraj podpořil 23 projektů, které zvýší jeho klimatickou
odolnost. Mezi své příspěvkové organizace rozdělil 10 milionů korun, za které
přibudou v areálech nemocnic, škol, galerií nebo sociálních zařízení nová
zeleň a další adaptační opatření. Na zeleň kraj přispěl i obcím, na
výsadbu jim poskytl dotace v souhrnu 2 miliony korun.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil
pokutu 2,5 milionu korun pro město Krásná Lípa. Radnice obešla zákon
o zadávání veřejných zakázek, když uzavřela v loňském roce bez
výběrového řízení smlouvu se společností Komunální odpady Šluknovska s. r.
o. (KOŠ) na zajištění sběru, svozu, využití a odstranění komunálních
odpadů. Sankce je jednou z nejvyšších pokut v oblasti veřejných zakázek,
které ÚOHS v letošním roce uložil.
Vláda schválila nový program Dostupné nájemní bydlení 2.0 (DNB 2.0).
Podpora bydlení a zvýšení dostupnosti bydlení jsou jedněmi z hlavních priorit
vlády a program DNB 2.0 je plně v souladu s Programovým prohlášením
vlády a současně navazuje na cíle Hospodářské strategie Česko 2.0. Program
s alokací 5,8 miliardy korun bude financován z evropských prostředků
z Integrovaného regionálního operačního programu a Operačního programu
Spravedlivá transformace. Jeho cílem je pomoci s realizací připravených
projektů v oblasti dostupného nájemního bydlení.
Kraje budou muset od dubna 2027 pravděpodobně řešit další výpadek
v příjmech od státu. Důvodem je pozměňovací poslanecký návrh, který oproti
současnému stavu již nepočítá s přerozdělováním poplatku za odběr
podzemních vod i mezi kraje. Ty nyní ze získaných peněz tvoří třeba zákonný
havarijní fond a pomáhají obcím stavět nové čistírny odpadních vod anebo
vodovodní přípojky. Středočeský kraj upozorňuje, že změna bude mít negativní
dopad především právě na obce a jejich vodohospodářské projekty.
Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo rozdělení dalších finančních
prostředků na dofinancování sociálních služeb v roce 2026. Kraj mezi
poskytovatele rozdělí celkem 50,1 mil. Kč. Část peněz již obdržel od
Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), rozdělení zbývající částky ve
výši 21,4 mil. Kč schválili zastupitelé s podmínkou, že je kraj od
ministerstva skutečně obdrží.
Poradní výbor pro přeshraniční spolupráci s Českem zasedal již poosmé.
Zasedání ve Schwandorfu se zúčastnila řada politických představitelů východního
Bavorska i sousedních českých regionů. Hlavními tématy byly spolupráce
v oblasti ochrany před katastrofami, civilní ochrany a bezpečnosti.
Novelou zákona o úřednících územních samosprávných celků (zákon
č. 312/2002 Sb.), která proběhla jako součást zákona
č. 197/2026 Sb. (zákon o státních zaměstnancích) dochází
s účinností od 1. listopadu 2026 k zavedení funkčního období
vedoucích úřadů – tajemníků obecních a městských úřadů, městských
částí a magistrátů.
Jak řešit každodenní problémy obcí a využít přitom zkušenosti těch, kteří
už našli funkční cestu? Odpovědi přinesl kulatý stůl Dobrá praxe naživo, který
27. října v Senátu uspořádalo Sdružení místních samospráv ČR pod
záštitou senátora Františka Jury.
Česká republika má v letech 2021 až 2027 získat z evropských fondů
více než 1,3 bilionu korun. Tyto zdroje by měly být využity hospodárně,
efektivně a pouze tam, kde jejich použití dává smysl. Nejde o to je jen utratit.
Kontrolní zjištění NKÚ však dlouhodobě ukazují, že české subjekty se naučily
podporu čerpat formálně správně, ale směrují ji často tam, kde ji není potřeba,
nebo na projekty, které v čase pozbývají smyslu.
Nedostupné bydlení, dluhy, chybějící služby pro lidi bez domova nebo
nedostatečné kapacity pro podporu rodin v obtížné situaci. To jsou některé
z problémů, které Teplice potřebují řešit. Město si je těchto
problematických oblastí vědomo, a proto rozšiřuje spolupráci s Ministerstvem
pro místní rozvoj a propojuje instituce a organizace, které mohou společně najít
konkrétní řešení.
Může podnikání vydělávat, vytvářet pracovní místa a zároveň pomáhat lidem,
kteří to na běžném trhu práce nemají jednoduché? Právě v tom spočívá
síla sociální ekonomiky. Pardubický kraj chce lépe poznat její potenciál a ukázat,
jak důležitou roli může hrát v rozvoji regionu. O tom, jak na to, se
diskutovalo na Fóru sociální ekonomiky FORSEK 2026 v Liberci, jehož hostem byl
i náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a
neziskový sektor Pavel Šotola.
Využít zkušenosti s moderními technologiemi ve výuce a připravit školy na
nové výzvy digitální doby. To jsou hlavní cíle spolupráce mezi Karlovarským a
Ústeckým krajem, kterou podpisem společného memoranda stvrdili hejtmani obou regionů.
Partnerství se zaměří především na sdílení zkušeností a osvědčených postupů
při využívání umělé inteligence či virtuální reality ve vzdělávání.
Důležitou součástí bude rozvoj digitálních kompetencí učitelů včetně
poskytování metodické podpory.
Ostrava se dlouhodobě a významně podílí na obnově hřbitovů, v posledních
letech město pro potřebné práce vyčlenilo rekordní částky. V letošním roce
bylo alokováno 41 milionů korun, vloni dalších 35 milionů korun. Místa
posledního odpočinku, často s dlouhou a bohatou historií, se tak mění před
očima a získávají důstojný ráz, odpovídající pietě posledních rozloučení.
Městské peníze pomohou financovat rekonstrukce napříč obvody,
v 16 městských obvodech je situováno 22 pohřebišť, přičemž na
třech z nich je zákaz pohřbívání.
Úředník – řidič referent použije služební vozidlo k účasti na
školení. Vyjíždí např. v 6.00, školení má 9.00–15.00, příjezd 18.00.
Započítává se i doba řízení do odpracované doby?
