Archiv článků (rubrika Legislativa)

Občan v obci by chtěl posunout plot, který se nenachází na přesné hranici pozemku. Tento plot se nachází na pozemku občana, avšak je více než 50 let starý a není jasné, kdo je jeho vlastníkem. Může tento občan plot svévolně přesunout na nově vyměřenou hranici pozemku bez souhlasu souseda?

Ministerstvo financí vydává Metodický pokyn k legislativním změnám v oblasti cen od 1. 1. 2025 pro obce a kraje.

Město zajišťuje svoz komunálního odpadu externí svozovou společností, která začíná cca v 5 hodin v hustě obydlené části města s řadovými rodinnými domky. Svoz je doprovázen značným hlukem, který obtěžuje a budí občany, kteří si stěžují, že se jedná o porušení zákona rušením nočního klidu. Jsou tyto stížnosti oprávněné a je svozová společnost povinna noční klid respektovat a svoz zahájit až po 6. hodině?

V současné době se mnoho cest využívaných veřejností, přesněji účelových komunikacích nachází na pozemcích vlastníků, kteří nemusí mít vždy právní zájem na zachování cesty. Článek se zabývá tím, kdy a do jaké míry je nutný jejich souhlas se vznikem a užíváním účelové komunikace, respektive s jejím veřejným užíváním. Článek je tedy zaměřen na jeden z nejrozšířenějších typů komunikace vedoucí před Váš dům.

Je obec povinna přiřadit popelnici k domu s číslem evidenčním, když je tam nově trvale hlášený občan? Dříve objekt užíval jako rekreační objekt.

V jakém rozsahu se týká archivní a spisová služba také dobrovolných svazků obcí? Je nutné se řídit v tomto případě stejným zákonem jako obce?

Již pouze několik dní zbývá na splnění zákonné povinnosti publikovat obecně závazné vyhlášky a nařízení měst a obcí ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Pokud tak města a obce neučiní, ztratí tyto právní normy k 1. lednu 2025 platnost.

S účinností nové úpravy stavebního práva je významně posílena úprava institutu plánovací smlouvy. Jedná se o veřejnoprávní smlouvu, kterou uzavírá stavebník na straně jedné a obec, městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury (tzv. „veřejnoprávní strana“) na straně druhé. Obsahem smlouvy je, zjednodušeně řečeno, vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění určitého stavebního záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.

Je v gesci stavebního úřadu řešit údajné neoprávněné napojení svodu dešťové vody ze soukromé nemovitosti do kanalizačního systému správce vodovodů a kanalizací?

Tři důležité zákony vypracované Ministerstvem zemědělství (MZe) projednali dnes poslanci v 1. čtení. Novely přinesou změny především v lesním hospodářství, protože se upravuje zákon o lesích a zákon o dřevě. Další novela se týká Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a bezúplatných převodů pozemků na obce.

Dne 19. 9. 2024 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 265/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto zákonem dochází s účinností od 1. 1. 2025 k významným změnám v rámci zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Změny se dotýkají rovněž pravomoci a působnosti obcí a krajů v oblasti cen. Vedle toho dochází s účinností od 1. 1. 2025 rovněž ke změnám v rámci seznamu zboží, které mohou obce a kraje cenově regulovat. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí vydává metodický pokyn, jehož hlavním cílem je seznámit obce a kraje se změnami, které přináší zákon č. 265/2024 Sb., a pomoci jim v jeho zdárném provedení.

Od 1. října 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 252/2024 Sb., který novelizuje insolvenční zákon, občanský soudní řád, zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, exekuční řád a zákon o insolvenčních správcích.

Zaměstnanec nečerpal dovolenou minimálně 5 let. Je možné při ukončení pracovního poměru proplatit dovolenou za uvedené období?

Nový stavební zákon je účinný již několik měsíců, ale diskuse kolem něj neutichají. Jeden z výkladových problémů v praxi činí i přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím obsažené v § 329 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Důležitost tohoto ustanovení neradno podceňovat – cesta ke každé stavbě vyžadující povolení začíná vypracováním projektové dokumentace.

Existuje nějaký judikát k vlastnictví mostku/lávky? Nedohledaly se žádné doklady k vlastnictví ani výstavbě. Je most vlastníka toku nebo vlastníka komunikací, které spojuje?

Od roku 2025 se oblast daně z nemovitých věcí dočká na první pohled nenápadné změny, přijaté v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Obce již nebudou moci stanovit vyšší koeficienty daně z nemovitých věcí pro konkrétní nemovitosti obecně závaznými vyhláškami, ale musejí tak činit opatřeními obecné povahy. Ty musí pro následující zdaňovací období přijmout vždy do konce června předchozího roku.

Zákon č. 171/2023 Sb. , o ochraně oznamovatelů ukládá tzv. povinným subjektům právní povinnost vést vnitřní oznamovací systém a v tomto rámci určit příslušnou osobu nebo příslušné osoby k výkonu činnosti podle § 11 zákona. V případě, kdy je podané oznámení vyhodnoceno jako důvodné, tak příslušná osoba ve smyslu ustanovení § 12 odst. 5 zákona o ochraně oznamovatelů navrhne povinnému subjektu přijmout opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu.

Ministerstvo spravedlnosti konferenci konanou dne 20. 11. uspořádalo ve spolupráci s Českou compliance asociací. Cílem konference bylo po více jak roce od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů vyhodnotit jeho dosavadní aplikační praxi a sdílet relevantní zkušenosti mezi zástupci soukromého a veřejného sektoru.

Je možné dohodnout zvýšení nájemného za pronájem obecních nemovitostí bez vyhlášení a zveřejnění záměru?

Chtěli bychom za obec darovat částku 30 000 Kč v rámci iniciativy SMS ČR Pomoc obcím postiženým povodní. Musí tento dar schválit zastupitelstvo? A pokud ano, musí být standardně svoláno 7 dní předem?

Listina základních lidských práv a svobod v čl. 21 odst. 4 každému garantuje: „právo na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím, zakotvující každému občanovi možnost seberealizace výkonem veřejné funkce“. K tomuto základnímu lidskému právu se vztahují další práva garantovaná Listinou, a to např. rovnost v právech (čl. 1 Listiny), zákaz diskriminace v oblasti základních práv a svobod (čl. 3 odst. 1 Listiny) a zásada, že zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky (čl. 4 odst. 3 Listiny).

Na základě smluv a schváleného ceníku pronajímáme občanům zahrádky, které byly nyní zasaženy povodní. Rada města uvažuje o odpuštění nájmů pro rok 2025. Prosím o informaci, jak postupovat. Stačí usnesení rady města? Vzhledem k počtu smluv bychom neradi dělali dodatky.

Standardy kvality sociálních služeb obsahují požadavek prokazatelného seznámení ve dvou případech. Prvním případem je prokazatelné seznámení zaměstnanců poskytovatele s pravidly pro podávání a vyřizování stížností osob na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby. Druhým případem je prokazatelné seznámení zaměstnanců, ale i osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, s postupem při nouzových a havarijních situacích. Předmětem příspěvku je prokazatelné seznámení dle standardu č. 7 kritéria b) a standardu č. 14 kritéria b) standardů kvality sociálních služeb.

V současné době, kdy on-line nakupování zažívá nebývalý rozmach, se stále častěji setkáváme s venkovními samoobslužnými zásilkovými boxy. Tyto moderní výdejní místa představují efektivní způsob doručování zásilek, který reflektuje měnící se potřeby spotřebitelů i logistické výzvy e-commerce. S jejich rostoucí popularitou však vyvstává otázka, zda a jakým způsobem by mělo být jejich umístění ve veřejném prostoru regulováno a zpoplatněno.

V rámci rozvoje svého území mají obce zákonem svěřeny různé nástroje územního plánování. Od územního plánu, přes regulační plán a územní studii až po stavební uzávěru. V naší praxi se však setkáváme s tím, že obce tyto nástroje ne vždy využívají správně. V tomto článku se zaměříme na rozdíl mezi územním a regulačním plánem a na otázku, kdy je obcí zamýšlený regulativ přípustný v územním plánu, a naopak, kdy je už třeba přijmout regulační plán.

Ještě před několika dny či týdny se zdálo, že v současné době je v oblasti stavebního práva nejaktuálnějším tématem digitalizace stavebního řízení a její funkčnost či naopak nefunkčnost. Po uplynulém víkendu (v polovině září 2024) se však situace může změnit: povodně, které postihly velkou část naší země, vyvolají potřebu (zásadních) oprav a/nebo rekonstrukcí konkrétních budov a stavebních objektů, resp. potřebu obnovy území a míst postižených velkou vodou.

Kdo schvaluje smlouvu o záboru veřejného prostranství a musí být vystaven veřejný záměr? V rámci odstranění povodňových škod, chceme stavební firmě povolit dočasný zábor veřejného prostranství k uložení materiálu. Obecně závaznou vyhlášku k této problematice nemáme.

Který právní předpis upravuje zřízení parkovacích automatů v obci. Když není v obci městská policie, kdo má oprávnění vybírat pokuty za parkování bez parkovacího lístku a komu náleží vybrané finanční prostředky?

Kvalitnější a efektivnější státní služba schopná pružně reagovat na aktuální trendy, flexibilní přijímání kvalitních zaměstnanců či kariérní růst odborníků ve státní správě. Nejen tyto novinky přinese obsáhlá novela zákona o státní službě, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Státní služba by se tak v budoucnu měla stát profesionálnější, modernější a efektivnější službou veřejnosti.

Má obec možnost zvýšit daň z nemovitých věcí pro neudržované objekty?

Ministerstvo financí České republiky zveřejnilo novou metodickou pomůcku, která upravuje postup při vymáhání nedoplatků nepatrné výše (tzv. bagatelních nedoplatků). Metodika byla zpracována odborem Správní činnosti, je určena především pro správce místních poplatků. Metodika není právně závazná.

Musí mít obec proveden pasport budov (veřejných budov) ve svém vlastnictví? Jaký vliv má na toto digitalizace katastru nemovitostí?

Zvedání telefonu za účely komunikace se zaměstnavatelem, případně za účelem vyřizování věcí, které spadají do pracovní náplně zaměstnance, lze dle našeho názoru považovat za výkon práce. Je tak nutné dovodit, že po skončení rozvržené pracovní doby zaměstnanec nemá povinnost být na telefonu dostupný, a to nejen na soukromém telefonu, ale ani na pracovním telefonu, který mu byl přidělen jakožto pracovní prostředek. Na uvedené by neměla mít vliv ani ta skutečnost, jestliže by bylo zaměstnanci umožněno telefon (a paušál od telefonního operátora atp.) používat i pro soukromé účely.

Cílem nového stavebního zákona mělo být předně zjednodušení a zrychlení procesů, jelikož stávající neutěšený stav byl spíše ostudou, kdy doba trvání vyřízení stavebního povolení podle dosavadních stavebních předpisů nás posunula do poslední čtvrtiny všech zemí světa. Dojde s novými stavebními předpisy ke zrychlení? V některých ohledech určitě ano, bohužel však přetrvávají některé slabiny stávajícího systému, nebo dokonce již teď je zřejmé, že některé procesy povedou k oslabení procesního postavení stavebníka, což může vést naopak k prodloužení procesů.

Okresní archiv podmiňuje převzetí úředních dokumentů do archívu a souhlas se skartací tím, že musíme do archívu odevzdat obecní kroniky z let 1927–2016. Zastupitelstvo to odmítá. Má na takový postup archív právo?

Odborné názory na povahu odvodu za porušení rozpočtové kázně se delší dobu kontrárně odlišovaly. Z tohoto důvodu nebylo problematické se setkat s tezí, že takový odvod představuje trestní sankci, zatímco jiné přesvědčení říkalo, že se o sankční opatření jako takové nejedná. Rozkolísanost a nejistota týkající se povahy tohoto odvodu si tak žádala vyjasnění. Nejvyšší správní soud se nikdy nevyslovil tak, že by odvod za porušení rozpočtové kázně měl charakter trestu, kdežto se v nedávné době vyslovil tak, že se o trestní sankci nejedná. Tento právní názor vyplývající z konstantní judikatury tak vyjasnil skutečnou povahu odvodu za porušení rozpočtové kázně.

Nakládání s obecním majetkem představuje jednu z klíčových oblastí činnosti územních samosprávných celků, která je regulována komplexním souborem právních norem a podléhá přísné veřejné kontrole. Neuškodí si některé základní povinnosti připomenout.

Ústavní soud se v nálezu zabýval povahou veřejného opatrovnictví. Přezkoumával rozhodnutí kompetenčního senátu Nejvyššího správního soudu, podle kterého činnost obcí jako veřejných opatrovníků nepředstavuje výkon přenesené působnosti. Ústavní soud shledal, že rozhodnutí kompetenčního senátu vychází z nesprávného výkladu ústavního pořádku a nerespektuje výslovnou zákonnou úpravu.

Materiál je určen obcím, které mají v úmyslu pořádat veřejné sbírky na pomoc postiženým (tyto obce mohou být samy postiženy, nebo se může jednat o jiné obce), případně poskytovat individuální dary ze svého rozpočtu (mimo režim veřejné sbírky).

Dohody o provedení práce prošly v posledních měsících několika významnými změnami. Poslední změna je platná od 1. července 2024. Jak to tedy s dohodáři je aktuálně, a co je čeká v roce příštím?

Město obdrželo nabídku od právnické osoby na odkup historické budovy s tím, že dokončí její rekonstrukci (budova není v dobrém technickém stavu a na její zlepšení bude potřeba několik miliónů Kč). Město si sice stanoví podmínky např., že budova bude sloužit pro potřeby veřejnosti, popř. k jinému veřejnému zájmu, např. nejméně po dobu 20 let, rekonstrukce bude dokončena do 5 let od jejího převodu…

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo metodiku, která popisuje postup stavebníků i stavebních úřadů při mimořádných opatřeních a obnově v souvislosti s povodněmi. Vytvořilo také formulář, kterým mohou snadno oznámit práce stavebnímu úřadu. V Informačním systému stavebního řízení pro tyto případy vyčlenilo speciální postupy a zpřístupnilo detailní manuál pro úředníky.

Od 1. července nový stavební zákon vyžaduje digitální postup a tím je stavební řízení v podstatě paralyzováno. Zaznělo to na tiskové konferenci Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR), které se vedle pořádající výkonné ředitelky Svazu Radky Vladykové zúčastnili také prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček a předseda Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR (STMOÚ ČR) Jiří Holický.

Zasedání zastupitelstva obce se účastní „nějaké osoby (občané, vlastníci pozemků, neznámé osoby, …).“ Lze je nějakým způsobem legitimovat? Je možno přítomné osoby požádat o zápis do prezenční listiny pro hosty (jméno, příjmení, bydliště, podpis)?

V regionech zasažených povodněmi budou při nadcházejících krajských a senátních volbách pravděpodobně hrát zásadní roli přenosné urny, případně alternativy k běžným volebním místnostem, jako tomu bylo za covidové pandemie. Vedení obcí může v této nelehké situaci využít předchozí zkušenosti se zajišťováním voleb pro lidi se specifickými potřebami. Užitečné informace nabízí na svém webu i veřejný ochránce práv.

Nejvyšší správní soud se nedávno opakovaně věnoval problematice postupu poskytovatele dotace podle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech. Tímto způsobem je poskytovatel dotace oprávněn, v případě důvodné domněnky, provést „krácení“ doposud nevyplacené dotace, a to do výše odpovídající závažnosti zjištěné nesrovnalosti (rozuměj pochybení příjemce dotace).

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zakotvuje pro případ živelních událostí možnost prominutí kteréhokoliv z místních poplatků, zavedených obcí podle § 1 zákona o místních poplatcích.

Poslanecká sněmovna podpořila v druhém čtení návrh novely zákona o majetku České republiky, která zjednoduší a zpřehlední proces převodů nepotřebného nemovitého majetku mezi státem a územními samosprávnými celky (obce a kraje), a posunula jej tak do dalších kol projednávání. Nová právní úprava zajistí obcím a krajům informovanost o plánovaném zcizení nepotřebného majetku na jejich území a rovněž jim v případě zájmu usnadní jeho převod.

Středočeský kraj podá návrh na změnu stavebního zákona. Narovnat by měl problémy s rozvojem území obcí ve smyslu nedostatečnosti veřejné infrastruktury. Hovoříme o dopravní, i technické infrastruktuře a občanském vybavení. Nyní sice zákon pamatuje na plochy pro jejich vybudování, kamenem úrazu je však nedostatek peněz na rozvoj. Novela by tedy řešila úpravy pravidel pro stanovení přiměřeného finančního odvodu za změnu hodnoty pozemku prostřednictvím územně plánovací dokumentace.

Soukromý stavebník chce na pozemku obce zřídit účelovou komunikaci ke svému pozemku určenému pro stavbu dvou rodinných domů. Délka komunikace je 160 m. Jaké právo stavby je nutné zřídit? Právo stavby do katastru nebo jen právo provést stavbu pro účely stavebního povolení nebo služebnost.