Archiv článků (rubrika Veřejné zakázky)

Takřka každá obec, jakožto veřejný zadavatel, která objednává služby, dodávky či realizuje stavební práce, se někdy během své existence setkala i s takzvanými malými zakázkami – veřejnými zakázkami malého rozsahu. Veřejnou zakázkou malého rozsahu (dále také „VZMR“) je taková veřejná zakázka na dodávky či služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč bez DPH, nebo veřejná zakázka na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší 6 000 000 Kč bez DPH.

Výběrové řízení veřejné zakázky malého rozsahu na dodávku kancelářských potřeb připravuje odbor kancelář ředitele Krajského úřadu Libereckého kraje. Předpokládaná hodnota zakázky je 393.903,51 korun bez DPH.

V říjnu odstartuje v Praze série konferencí určená pro zadavatele veřejných zakázek s názvem „VZ Tour 2024 - Inspirace a inovace ve veřejných zakázkách“, která následně zavítá do všech krajů České republiky. Kromě zástupců pořádajícího Centra pro regionální rozvoj České republiky vystoupí na akci zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Auditního orgánu Ministerstva financí.

Vzhledem k vyšší chybovosti v žádostech o podporu nových komunálních fotovoltaických elektráren upozorňujeme žadatele na nutnost dodržování zásad zadávání veřejných zakázek. Upozornění se týká zejména projektů, kdy jsou součástí podpory vynucené investice do renovací konstrukcí střech nebo do modernizace elektroinstalace v budovách s nově instalovanou FVE.

Dotaz se týká veřejné zakázky. Obec se rozhodla uskutečnit výběrové řízení na pořízení traktoru. Následně se rozhodla, že chce pořídit i příslušenství k traktoru (současné příslušenství je pro nový traktor nevyhovující). První výběrové řízení již probíhá. Kdybychom vypsali druhé výběrové řízení na příslušenství, nebude to bráno jako dělení zakázky?

V předchozím článku jsem se zabýval obecnými informacemi o Zákonu o registru smluv (dále jako „ZRS“), výčtem povinných subjektů a formálních náležitostí zveřejnění dokumentu. V této části se podíváme, jaké jsou výjimky z povinnosti uveřejnit dokument v registru smluv (§ 3 odst. 1 a 2 ZRS). Oblast výjimek je obsahově náročná, proto si v této části podrobněji si vysvětlíme zhruba první polovinu z jejich výčtu.

Vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže včera v rámci kulatého stolu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy diskutovalo o návrhu reformy veřejného zadávání, kterou předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Kulatý stůl ukázal, že mezi odbornou veřejností nepanuje na předloženém návrhu reformy shoda. Úřad považuje reformu za nepromyšlenou revoluci, která bude mít negativní dopady na zadavatele i dodavatele v České republice.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna potvrdil pokutu ve výši 150 000 korun pro hlavní město Prahu za zadání více než dvou desítek zakázek na geodetické služby bez zadávacího řízení. Rozhodnutí je pravomocné.

Ministerstvo pro místní rozvoj odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh reformy přezkumu veřejných zakázek, která má zajistit rychlejší, transparentní a odborné posuzování Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jádrem je zrušení dvou instancí přezkumu a zavedení rozhodování v senátech. Zamezí se tím situacím, kdy rozhoduje pouze předseda úřadu. Pětice pilířů reformy je odpovědí na dlouhodobé výzvy veřejných zadavatelů a dodavatelů. Resort při přípravě zohlednil více než tři desítky jednání se zainteresovanými stranami za poslední rok.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad podaný městem Vyšší Brod a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, v němž byla městu uložena pokuta ve výši 800 tisíc korun za přestupek, kterého se jako zadavatel dopustilo zadáním koncese na služby dle § 174 odst. 3 zákona mimo zadávací řízení. Město se přestupku dopustilo tím, že s dodavatelem bez zadávacího řízení uzavřelo smlouvu o pachtu zdroje tepla a smlouvu o dodávce tepla, čímž vyloučilo soutěž o koncesi a mohlo ovlivnit výběr dodavatele.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pravomocně zamítl námitky společnosti Eviden Czech Republic, která napadla soutěžní dialog na dodavatele Národního geoportálu územního plánování (NGÚP). To na konci května umožnilo Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) uzavřít smlouvu na dodání systému s vítězem tendru – firmou Sevitech CZ. Hodnota kontraktu je téměř 270 milionů korun. NGÚP je jedním z informačních systémů stavební správy, který umožní koordinaci a sdílení územních plánů včetně návrhů, zasílání připomínek nebo námitek online a také výrazně omezí byrokracii.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal aktualizované vydání Průvodce základy veřejného zadávání. Publikace nahrazuje třídílného Stručného průvodce zadavatele světem veřejných zakázek, který byl vydán v letech 2019 a 2020. Nové zpracování má sloužit zejména jako pomůcka pro začínající nebo méně zkušené veřejné zadavatele, ale může pomoci také studentům a všem ostatním zájemcům o problematiku veřejného zadávání.

ÚOHS vydal zákaz plnění ze smlouvy na dodání informačních systémů pro digitalizaci stavebního řízení. To ale neznamená, že je neplatná. Úřad uznal naše stanovisko MMR, že jde o zakázku spojenou s mimořádným veřejným zájmem, plnění smlouvy proto zakázal zhruba od konce září. To umožní systémy dodat v takovém rozsahu, který vyžaduje zákon.

Třetí ročník Májové konference o veřejných zakázkách se uskutečnil ve dnech 15. a 16. května, přičemž kvůli uspokojení značného zájmu účastníků se konal v kongresových prostorách brněnského hotelu Continental.

Pokud obec uzavře smlouvu na dobu neurčitou na služby s ročním plněním ve výši např. 400 000 Kč, předpokládaná hodnota bude stanovena dle § 21 odst. 1 písm. b) za 48 měsíců a zakázka bude tedy soutěžena jako zakázka malého rozsahu. Musí být taková zakázka přesoutěžena po dosažení limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu, tedy po cca 5 letech nebo může smluvní vztah nadále pokračovat?

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje rozsáhlé sektorové šetření v oblasti nakládání s odpady. V průběhu následujících dvou let získá informace od všech relevantních subjektů působících v tomto sektoru a vyhodnotí je z hlediska fungování hospodářské soutěže na těchto trzích. Odpadové hospodářství prochází v současné době zásadními změnami, zejména v souvislosti s přechodem k ekologické a udržitelné ekonomice. Z tohoto důvodu je podstatné, aby v odvětví probíhala účinná hospodářská soutěž, díky níž budou soutěžitelé v tomto odvětví fungovat efektivněji a s nižšími náklady pro spotřebitele.

Zákon o registru smluv (dále jako „ZRS“) je účinný od 1. 7. 2016 s tím, že od 1. 7. 2017 přináší svou nejtvrdší sankci – zrušení smlouvy od počátku. Ze své lektorské praxe vím, že ZRS ve většině případů zajímá spíše subjekty nakládající s veřejnými prostředky, ale z praxe advokáta vím, že by se jím měly zabývat i ostatní. A někdy také zabývají, ale až bývá bohužel pozdě. Sérií několika článků bych tedy rád tuto problematiku rozšířil a přispěl k dodržování zákonných podmínek.

Zakázku na dopravce, který bude na území kraje a Prahy provozovat nové vlakové jednotky pro zhruba čtyři stovky sedících cestujících, bude monitorovat Transparency International (TI). Kraj a Praha se rozhodli tuto nevládní protikorupční organizaci oslovit v předstihu, aby se účastnila a monitorovala průběh realizace nabídkového řízení a potvrdila dodržování zásad transparentnosti a samozřejmě i finální výběr dodavatele. Krajští radní již schválili uzavření smlouvy mezi Integrovanou dopravou Středočeského kraje (IDSK), společností ROPID a TI.

Stanovení správné předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových fází procesu veřejného zadávání, zejména pak u zakázek pravidelné povahy. Tato hodnota má zásadní význam pro určení odpovídajícího zadávacího řízení a zajištění transparentnosti, efektivity a rovných podmínek pro všechny uchazeče. Tento článek si klade za cíl poskytnout základní přehled o stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek pravidelné povahy.

Je obec povinna vždy dělat výběrové řízení, když si chce či potřebuje koupit dejme tomu stroj na údržbu zeleně a hodnota předmětu nepřevyšuje půl milionu bez DPH?

Ministerstvo pro místní rozvoj představilo Národní strategii veřejného zadávání v České republice pro období 2024 až 2028, která klade důraz na strategický rozměr veřejných zakázek. Na půdě resortu se s ní seznámili účastníci odborné konference. Mluvili také o nových výzvách veřejného nakupování.

Vláda schválila Národní strategii veřejného zadávání v České republice pro období 2024–2028 (NSVZ), kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jde o první koncepční materiál v oblasti zadávání veřejných zakázek v ČR. Jeho hlavním cílem je změnit pohled na veřejné nákupy – od důrazu na formální proces ke strategickému přístupu akcentujícímu hodnotu za peníze. K vytvoření NSVZ se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

Centrální nákup Plzeňského kraje v čele s ředitelkou Janou Dubcovou získal unikátní příležitost spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj na rozvoji regionální centralizace v rámci Národní strategie veřejného zadávání v České republice pro období let 2024–2028 (dále jen „Strategie“). Program je financován z fondů Evropské unie, z jedné z komponent Národního plánu obnovy, jejímž cílem je, kromě jiného, metodická podpora a modernizace veřejného zadávání.

Obecně publikační povinnosti podléhá každá smlouva na veřejnou zakázku uzavřená veřejným zadavatelem, jejíž hodnota přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Co když ale přesnou hodnotu smlouvy neznáme, protože ve smlouvě jsou uvedeny pouze jednotkové ceny? V tomto článku rozebereme různé situace, které mohou v případě uveřejňování smluv s jednotkovými cenami nastat, přičemž závěry budou podpořeny ilustračními rozhodnutími ÚOHS.

Obecně platí, že zadávací řízení může být zrušeno pouze ze zákonem stanovených důvodů. Zrušení, jakožto jeden ze způsobů ukončení zadávacích řízení je primárně upraveno v § 127 a 128 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Nejedná se však o jedinou zákonnou úpravu zrušení zadávacího řízení. Jedná-li se o sektorovou (nadlimitní) veřejnou zakázku, relevantním se stává také § 170.

Zadávací lhůta je jedním z nástrojů v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož právní úprava po novele provedené zákonem č. 166/2023 Sb. ze dne 30. května 2023, který nabyl účinnosti dne 16. července 2023, doznala poměrně zásadních změn. Přestože podstata a účel zadávací lhůty zůstaly i po Novele zachovány, byla v § 40 ZZVZ podstatně upravena ustanovení, která v praxi přinášela výkladové obtíže nebo se ukázala být zbytečně přísná pro zadavatele, a některá zcela nová ustanovení precizující právní úpravu zadávací lhůty byla do § 40 ZZVZ doplněna.

Povinnost poskytovat informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se dle § 2 odst. 1 týká státních orgánů, územních samosprávných celků a jejich orgánů a veřejných institucí. Zadavatelé veřejných zakázek ve většině případů do těchto povinných subjektů spadají. Často se pak v praxi bude jednat o zadavatele jednajícího právě jako územní samosprávný celek a jeho orgán či jako veřejná instituce.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozšířil své oborové sborníky rozhodnutí o veřejných zakázkách o další oblast, kterou jsou zakázky v oblasti informačních technologií.

Krajský soud v Brně vydal v minulém týdnu rozsudek (č. j. 31 Af 40/2022), jímž zamítl žalobu dodavatele ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s. r. o., proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci veřejné zakázky Ministerstva obrany na uzavření rámcové dohody „Alternativní tonery, náplně a pásky do tiskáren a kopírovacích strojů + související části“. Jedná s o první rozhodnutí českých soudů o nových základních zásadách environmentálně a sociálně odpovědného zadávání.

Při zadávání veřejných zakázek ať již v zadávacím řízení či mimo něj, např. v rámci veřejných zakázek malého rozsahu, se zadavatelé i dodavatelé v podstatě každodenně setkávají s problematikou elektronického podepisování dokumentů.

Dne 16. 6. 2023 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 16. 7. 2023 ruší povinnost veřejného zadavatele vyžádat si předchozí stanovisko Ministerstva financí k uzavření či změně smlouvy v případě koncesí.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zamítl rozklad města Lom proti rozhodnutí o pokutě 180 000 Kč, kterou město dostalo za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek v souvislosti s veřejnou zakázkou „Rekreace, chaty – Loučná (Dlouhá Louka)“. Rozhodnutí už nabylo právní moci.

Dne 16. 6. 2023 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna novela zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, dále jen ZZVZ), která nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023. Jak správně nastavit limity zadávacích řízení například u běžně nakupovaných potravin? Kdy už je třeba využít tzv. Dynamický nákupní systém? A jak nastavit nové procesy do praxe?

Dlouho očekávaná novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ či „zákon“), nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023 (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se prakticky o první přímou novelu ZZVZ, která tak zohledňuje praktické zkušenosti zadavatelů, dodavatelů, připomínky Evropské komise a rovněž také podněty a rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), získané po dobu platnosti a účinnosti ZZVZ.

Zadání veřejné stavební zakázky využívající metodu BIM je pro mnoho investorů z řad veřejné správy poměrně obtížným úkolem. Smlouva totiž musí mít trochu jiné náležitosti, než byli doposud zvyklí. Usnadnit situaci jim mohou vzorové dokumenty, které připravuje k vydání Česká agentura pro standardizaci. Na jejich přípravě spolupracuje s advokátní kanceláří Havel & Partners a Odbornou radou pro BIM (czBIM).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“), umožňuje zadavatelům využití speciálního procesu získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky, kterým je elektronická aukce. Tento postup je primárně upraven v § 120 a § 121 ZZVZ, kdy samotná definice elektronické aukce je uvedena v § 28 odst. 1 písm. m) ZZVZ.

Cenu Inovátor 2022 získal Liberecký kraj v oblasti veřejných zakázek v České republice. Obdržel ji za budování vztahů s dodavateli metodou Meet the buyer, aktivní působení v regionu a zadávání odpovědných, zelených a inovativních veřejných zakázek.

Po souhrnech rozhodovací praxe o veřejných zakázkách v oblasti dopravy a zdravotnictví vydává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže další sborník rozhodnutí, tentokrát týkajících se stavebních veřejných zakázek.

V průběhu července 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) provedená zákonem č. 166/2023 Sb. V rámci této legislativní změny došlo také k úpravě § 255 odst. 1 ZZVZ, který se týká stanovení výše kauce.

Souvislosti Zákona o registru smluv a Zákona o zadávání veřejných zakázek.

Dne 16. 6. 2023 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Novelizace provedená formou zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nabyla účinnosti dne 16. 7. 2023. Novela převážně upravuje transpozici evropské směrnice, resp. odstraňuje nedostatky dosavadní transpozice, a zpřesňuje znění dle dosavadní praxe a judikatury. V tomto článku bychom se rádi zaměřili na některé vybrané novinky.

Jakkoliv je obecně postup dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), fakultativní, může se z něj za určitých okolností stát povinnost zadavatele.

Po téměř rok trvajícím legislativním procesu byla ve Sbírce zákonů vyhlášena tzv. technická novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Novela zákona je primárně odpovědí na identifikované nedostatky v současném právním rámci a na požadavky stanovené Evropskou unií, které plynuly z nedokonalé transpozice unijních zadávacích směrnic. Novela nepřináší výrazné koncepční změny procesu zadávání veřejných zakázek.

V metodice Ministerstva financí se odpovídá na otázku, zda je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. uzavřít smlouvu s dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné veškeré finanční prostředky?

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna v rámci řízení o rozkladu uložil městu Moravské Třebové pokutu ve výši 400 000 korun za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Město v tomto specifickém případě zadalo veřejnou zakázku mimo zadávací řízení, přičemž úplatu poskytlo formou slevy z kupní smlouvy.

Ve Sbírce zákonů byla dne 16. června 2023 pod číslem 166 vyhlášena novela zákona o zadávání veřejných zakázek z pera Ministerstva pro místní rozvoj. Odbornou veřejností dlouho očekáváná technická revizi zákona z roku 2016 tak nabyde účinnosti 30 dní po jejím vyhlášení, tedy 16. července 2023. Zadávací řízení zahájená po 16. červenci už budou řídit novou právní úpravou.

Hlavní město Praha a jeho příspěvkové organizace se budou při výběrových řízeních nově opírat také o interní databázi nespolehlivých dodavatelů veřejných zakázek, tzv. Blacklist. Aktivní využívání databáze přispěje k transparentnímu a efektivnímu zadávání veřejných zakázek a jejich bezproblémovému plnění.

Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila novelu zákona o zadávání veřejných zakázek v původním znění. Díky ní bude možné za přesně daných podmínek chápat stát jako jednoho zadavatele, čímž dojde k omezení plýtvání s veřejnými penězi. Novela také omezí byrokracii, zjednoduší zadávání veřejných tendrů a zabrání firmám s nečistou minulostí uspět ve veřejných tendrech. Její přijetí uvádí zakázkový zákon do souladu s unijním právem, stát se díky tomu vyhne mnohamilionovým sankcím. Novela teď ze Sněmovny zamíří k podpisu prezidentovi.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů nebyl od svého přijetí a nabytí účinnosti prakticky ani jednou přímo novelizován. Došlo pouze k přijetí řady nepřímých novel, týkajících se zpravidla upřesnění pojmů či institutů, se kterými zákon pracuje. Z významnějších novel lze uvést například úpravu definice a určování skutečných majitelů, případně reflexi přijatých mezinárodních sankcí, které na uzavírání smluv podle zákona také částečně dopadají.

Je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. je možné uzavřít smlouvu s dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné veškeré finanční prostředky?