Rána rozvoji OZE

Solární asociace protestuje proti přijetí další novely energetického zákona (Lex OZE III). Podle asociace poslanci schválili, i přes varování oborových asociací, likvidační návrh pro provozovatele obnovitelných zdrojů včetně škol, obcí či malých podniků. Sněmovna tak zasadila ránu rozvoji nových obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Sněmovna přehlasovala senátní vratku takzvaného Lex OZE III, a tím schválila kontroverzní pozměňovací návrhy ministerstva financí k energetické novele, před jejichž negativními důsledky varovala řada organizací. Zákon nyní čeká na podpis prezidenta.

Reálně totiž mohou mít právě přijaté pozměňovací návrhy likvidační dopady na obnovitelné zdroje, mezi jejichž majitele patří nejen větší elektrárny, ale také školy, nemocnice, obce či menší firmy. Návrhy jsou v rozporu s českou a evropskou legislativou, nalomí podle expertů důvěru investorů a výrazně zpomalí rozvoj nových obnovitelných zdrojů energie. Sněmovna tím oslabila pozici Česka jako vhodné země pro investice do energetiky a výrazně poškodila důvěryhodnost státu vůči soukromému sektoru.

„Poslankyně a poslanci bohužel potvrdili, že varování oborových asociací či Hospodářské komory a vládních senátorů a senátorek jsou pro ně nerelevantní. Česko tím dalo jasně najevo, že u nás neexistuje předvídatelnost a zákony se mění nekoncepčně, na poslední chvíli a bez jakékoli konzultace. V takovém prostředí chceme, aby firmy investovaly do nových elektráren – nejen obnovitelných, ale i plynových a dalších. Státu kvůli tomuto kroku hrozí nejen miliardové ztráty, ohrožení firem a jejich schopnost konkurovat, ale i bezprecedentní šok pro banky. Tři zahraniční investoři už dokonce chystají arbitráže,“ komentuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Proti záměru se postavila například Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy či Svaz měst a obcí. Jako výrazně problematický jej vnímají také zemědělské organizace, stejně tak řada ekonomů. Proti novým pravidlům se postavila i drtivá většina senátorů.

Návrhy zavádí pro většinu subjektů nesplnitelné byrokratické požadavky pod pohrůžkou ztráty podpory a pokut až do výše 50 milionů korun. „Vláda tvrdí, že zlepšuje kontrolu. Ve skutečnosti ale zavádí byrokratickou past na provozovatele obnovitelných zdrojů, kdy jim dává nesplnitelný úkol s cílem sebrat jim podporu. Návrhy absurdně zatíží především menší provozovatele jako školy, obce, zemědělská družstva, nebo malé a střední podniky. Vláda ukládá bizarní povinnosti, kdy by například ředitelka mateřské školy měla vědět, kolik bude po roce 2030 stát na trhu v Evropě elektřina a bude muset dohledat tisíce faktur a dokladů, nebo jí hrozí pokuta až 50 milionů a kompletní ztráta podpory,“ upozorňuje Jan Krčmář s tím, že stát již jednou kontroly v letech 2019–2021 provedl. A už tehdy měly stovky subjektů obrovské problémy dát dohromady velké množství podkladů, které jsou pro výkaz zapotřebí.

Ostře se vymezili také menší majitelé solárních elektráren jako nemocnice v Hranicích na Moravě nebo starosta obce Hrušovany u Chomutova, na které nové povinnosti těžce dopadnou. „Změny v podpoře provozu elektrárny budou znamenat významný zásah do finanční kalkulace našeho původního investičního záměru, který musel být řešen úvěrem. Současně se projeví snížením finančních příjmů v řádu statisíců korun ročně a naruší úsilí o vyrovnané hospodaření. Důrazně podotýkáme, že je to v době, kdy rostou výrazně osobní náklady na zajištění zdravotnických pracovníků, což může vést ke zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče,“ uvedla nemocnice.

V některých případech jsou navíc individuální kontroly prakticky neproveditelné. Například pokud došlo v minulosti k prodeji projektu, elektrárna je financována formou leasingu, nebo došlo-li k fúzím a podobně. V takových případech nemohou kontroly postihnout skutečné hospodaření a majitelům hrozí, že budou automaticky trestáni, neboť nebudou schopni požadované výkazy vyplnit.

Dalším problémem pak je, že schválením přílepku o zavádění individuálních kontrol systém začne trestat řádné hospodáře. Tedy ty, kteří se snažili minimalizovat náklady, například budovali elektrárny svépomocí a pečlivě se vlastními silami o projekty starají. „Naopak paradoxně odmění špatné hospodáře, kteří koupili předražené pozemky a o své elektrárny se tak efektivně nestarají. V praxi se pak individuální kontroly mohou promítnout zcela absurdními dopady: čím dráž jste svou fotovoltaiku postavili a čím dráž ji provozujete, tím větší podporu pak dostanete. Pokud jste naopak postavili levně a o elektrárnu se staráte svépomocí, o podporu přijdete. Místo, aby stát maximalizoval výrobu čisté elektřiny, která posiluje českou energetickou bezpečnost, ohrozí existenci výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zlikviduje nejefektivnější výrobny,“ uzavírá Jan Krčmář.