Výstavba bytů a další statistická data
V roce 2024 bylo v Česku dokončeno 30 267 bytů, což odpovídá meziročnímu poklesu o pětinu. Českému stavebnictví loni chyběla zásoba rozestavěných bytů z minulých let a také stavební a finanční kapacity. Podařilo se však nastartovat zahajování nové výstavby.
V každém z předchozích dvou let bylo dokončeno téměř 40 tisíc nových bytů, což jsou hodnoty na úrovni konjunkturálního roku 2007.
Výstavba bytů
Meziroční pokles počtu dokončených bytů se odehrál ve všech kategoriích. Bytů v rodinných domech se v loňském roce dokončilo 15 053, což je nejnižší číslo za posledních 8 let. Kategorie rodinných domů má plynulejší průběh, nedochází k velkým výkyvům, ale loňský pětinový pokles byl výrazný. Rodinné domy standardně tvoří přibližně polovinu z dokončených bytů celkem. Byty v bytových domech tvoří zhruba třetinu z celkového počtu. V konjunkturním roce 2007 to byla téměř polovina, naopak v roce 2011 o něco málo více než pětina. Loni bylo dokončeno 11 406 bytů v bytových domech, a meziroční pokles o pětinu není s ohledem na vysoké základny z předchozích let tak dramatický jako v případě rodinných domů. Dokončují se i byty ve stávajících budovách především formou nástaveb nebo přístaveb, a také v nebytových budovách. Tyto kategorie ale tvoří malou část z celkového počtu dokončených bytů a v roce 2024 rovněž zaznamenaly meziroční poklesy.
Podle území se v roce 2024 na pomyslném prvním místě v počtu dokončených bytů umístila Praha. Docílila toho zejména díky bytovým domům a z pozice v čele se jí podařilo sesadit dlouhodobě vedoucí Středočeský kraj, kde se staví převážně rodinné domy. Praha byla také jediným krajem, ve kterém loni počet dokončených bytů meziročně neklesl. Nejméně bytů se dokončilo v Karlovarském kraji, který je ovšem malý, a jeho příspěvek k celkovému vývoji má menší váhu.
V mezinárodním porovnání bude za rok 2024 patřit zahajovaná bytová výstavba v České republice k těm úspěšnějším. Počty zahájených bytů rostou dlouhodobě velmi rychle na jihu Evropy (Řecko, Španělsko) napříč kategoriemi. Meziročně se výrazně více bytů zahájilo také v Polsku, v Nizozemsku nebo v Lotyšsku, ale v těchto státech následoval růst po předchozích dvou letech propadů. V krizi se bytová výstavba nachází v Německu, kde počty zahajovaných bytů klesají už třetí rok v řadě, loni o více než pětinu. Silné poklesy v oblasti zahajování bytové výstavby vykázaly i Albánie, Finsko a Lucembursko.
Podrobný statistický rozbor bytové výstavby je prezentován v článku Petry Cuřínové, vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Českého statistického úřadu, který je součástí aktuálního vydání časopisu Statistika&My.
Několik čísel z demografie
Téma květnového vydání časopisu je „Láska ve statistice,“ v kterém nalezneme mimo jiné i řadu zajímavých celostátních demografických údajů. Data o počtu sňatků, rozvodovosti i přístupu k rodičovství jsou hodna zamyšlení nejen pro státní hodnostáře, ale také pro představitele územních orgánů z obcí, měst a krajů.
Uzavření manželství je vlastně vnímáno jako jeden z projevů lásky a vstup do svazku je také závazek vzájemné podpory, společného růstu a zvládání životních výzev i trvalého partnerství. V uplynulé dekádě, měly roční počty nově uzavřených manželství obyvatel Česka proměnlivý trend. Prvních pět let, tj. v období 2014–2019, se počty sňatků po dosažení historického minima v roce 2013 nepřetržitě zvyšovaly. V dalších letech roční úhrny střídavě klesaly a rostly. Nejvyšší počet tak připadl na rok 2019, kdy do manželství vstoupilo 54,9 tisíce párů, zatímco nejnižší byl v roce 2024 s 44,5 tisíci sňatky. Loňský počet uzavřených manželství se přitom stal po roce 2013 (43,5 tisíce sňatků) druhým nejnižším v historii České republiky, tj. od roku 1918.
S přibývajícími cizinci v naší populaci obecně roste i podíl sňatků, kdy alespoň jeden ze snoubenců není Čech. V roce 2023 bylo dosaženo rekordní hodnoty 15 % (7,3 tisíce) sňatků, kdy jeden ze snoubenců je cizinec. Ze smíšených sňatků českých občanů je o něco více těch, kdy cizincem je ženich. Největší část těchto sňatků tvoří kombinace Češky se Slovákem a Čecha se Slovenkou.
Rozvodem končí dvacet tisíc manželství ročně. V průměru uplyne od svatby do rozvodu 13,5 roku. Míra rozvodovosti je nejvyšší v průběhu čtvrtého a pátého roku manželství. Nejrizikovější zůstávají manželství nejmladších osob (pod 25 let). V posledních letech je však statisticky viditelný trend celkového poklesu rozvodovosti ve všech věkových skupinách.
Čísla vypovídající o partnerských vztazích přináší také data z výzkumu „Současná česká rodina“ prováděného týmem Masarykovy univerzity v Brně. Bohužel, děti přestávají být hlavním smyslem života. V roce 2020 plánovalo mít dítě v následujících třech letech 42 % respondentů, ovšem o dva roky později to bylo jen 30 %. O pořízení dítěte někdy v budoucnu uvažovalo v roce 2020 celkem 58 % dotazovaných a v roce 2022 pak jen 51 %. Dítě podle respondentů přináší finanční starosti. Nejpozitivněji hodnotili respondenti vliv narození dítěte na radost a uspokojení ze života. Naopak nejnegativnější dopad předpokládali právě v oblasti peněz.
Zajímavost nakonec
přináší text, který porovnává možnosti nákupu některých komodit za průměrnou hrubou mzdu v roce 1985 a nyní. Stogramových tabulek mléčné čokolády si nyní (2023) můžete za průměrnou mzdu koupit 7,4krát víc než v osmdesátých letech (225 oproti 1666). Pokud jde o vstupné do kina je však situace srovnatelná, dnes je vstupenka dokonce mírně dražší. V roce 1985 jste si jich mohli koupit 290 za průměrnou měsíční mzdu, nyní jen 270. K zamyšlení je však cena alkoholu. Zatímco v roce 1985 průměrná mzda vystačila sotva na 30 litrů „tuzemáku,“ v roce 2023 to bylo 167 litrů, to je 5,5krát více. Vzhledem k škodlivosti požívání alkoholu je to opravdu na zvážení.
Podle materiálů z časopisu STATISTIKA&MY, úplné znění najdete v čísle 4/2025.