Iritační index cestovního ruchu
Cestovní ruch nepřináší do regionů pouze samá pozitiva. Vyšší počet návštěvníků znamená také zvýšenou zátěž pro místní infrastrukturu a další negativní jevy s tím spojené.
Pro zjištění, jaká je z tohoto pohledu situace v Česku, provedla agentura CzechTourism v letech 2022 až 2024 rozsáhlé šetření, při kterém vyzpovídala téměř 35 tisíc respondentů. Šetření se zabývalo mírou znepokojení obyvatel vlivy cestovního ruchu, vyjádřenou tzv. iritačním indexem. Ten mohl nabývat hodnot od 1 do 4, kdy 1 odpovídá nadšení z růstu, 2 rovnováze, 3 napětí a 4 nepřátelství.
Výsledky ukázaly, že celkový iritační index dosahuje v české populaci v průměru hodnoty 2,04, tedy v podstatě rovnováhy. Pozitivnější vztah k cestovnímu ruchu mají obyvatelé turisticky exponovaných lokalit, jejichž průměrný iritační index je 1,87.
Z celkové populace Česka rozvoj cestovního ruchu vítá 22 % osob, mezi obyvateli turisticky exponovaných lokalit je to dokonce 26 %. Naproti tomu negativní postoj vyjadřuje 14 % obyvatel Česka a 9 % lidí žijících v turisticky exponovaných lokalitách. Vyloženě nepřátelskou pozici zaujímají jen 3 % Čechů a 1 % obyvatel turisticky exponovaných lokalit.
Nejvíce nepřátelsky naladěných obyvatel zaznamenal výzkum v oblastech Náchodska (12 %), Prahy 9, Hřenska (obojí 11 %), Ústí nad Labem (9 %) a Lipna nad Vltavou (6 %). Největší podíl nadšených naproti tomu žije v České Kamenici (85 %), Bruntále (82 %) a Benešově nad Ploučnicí (81 %).
Ukázalo se také, že pozitivní náhled na význam cestovního ruchu roste s úrovní vzdělání respondentů a s výší jejich příjmů. Mezi nejsilnější zdroje iritace patří negativní vliv cestovního ruchu na dopravní situaci v lokalitě, pokles životního standardu a kriminalita. Z dopravních komplikací vadí zejména parkování na nevhodných místech, přeplněné silnice a parkoviště a v oblasti životního standardu to jsou vyšší ceny, hluk či nepořádek. Samotná přítomnost návštěvníků patří v průměru mezi slabší původce znepokojení.
Krajské srovnání ukazuje, že nejvyšší iritační index byl zaznamenán v Praze (2,29) a v Jihomoravském kraji (2,11), nejnižší naopak v krajích Karlovarském (1,86) a Moravskoslezském (1,90).
Ze souhrnu dále vyplývá, že osloveným zástupcům české populace „velmi vadí“ zejména odpadky (nepořádek, poházené odpadky či přeplněné odpadkové koše), poškozování přírody, kriminalita a vyšší ceny.
(převzato z časopisu Statistika&My č. 1/2026)