Transparentnost a rizikovost hospodaření
Webová platforma Hlídač státu zveřejnila výsledky indexu klíčových rizik (K-index) za rok 2025. Index hodnotí transparentnost a rizikovost hospodaření 1298 státních organizací, úřadů a veřejných institucí na základě otevřených dat z registru smluv. Povinnost využívat registr se týká státu, územně samosprávných celků, příspěvkových organizací, firem patřícím státu, kraji nebo obci a dalších veřejných institucí.
K-Index
slouží jako srovnávací a hodnotící nástroj, který má za cíl zlepšit a kultivovat chování státních institucí. Pomocí dat z registru smluv umí identifikovat riziková místa ve smluvních vztazích státu a soukromých subjektů. Subjektem hodnocení jsou uvedené instituce, které uzavřely v daném roce se soukromými subjekty minimálně 60 smluv nebo hodnota takových smluv převyšuje 48 mil. Kč. Na Hlídači státu najdete přes dvacet tisíc subjektů, ale ne všechny splňují podmínky nezbytné pro to, aby bylo možné výsledky ratingu opřít o dostatečný počet tvrdých dat. K-Index hodnotí obvykle kolem tisícovky organizací ročně.
Hodnocení úřadů a organizací podle K-Indexu přispívá k transparentnosti nakládání se státními prostředky a slouží jako zpětná vazba pro management státu: datově podložené informace a sestavené žebříčky by měly vést k sebereflexi a nastavení „best practice“. K-Index porovnává v celkových i oborových žebříčcích jednotlivé úřady a instituce.
K-Index automaticky vyhledá každou nově zveřejněnou smlouvu příslušného úřadu se soukromým subjektem v daném roce a vyhodnotí ji podle deseti pečlivě vybraných parametrů a jednoho bonusového ukazatele v teoretickém rozmezí od 0 do 120 bodů. Podle vzorce však fakticky subjekty jen zřídka překročí hodnotu 50. Výsledně pak přiděluje K-Index označení A (nejlepší, nejméně bodů) až F (nejhorší, nejvíce bodů).
- Hlídač státu
- je webová platforma, kde na jednom místě probíhá kontrola, analýza a propojování dat z registru smluv, veřejných zakázek, dotací, sponzorů politických stran i jednání politiků samotných. Platforma slouží všem občanům, kteří chtějí kontrolovat, jak stát a politici hospodaří s penězi daňových poplatníků. Služba je dostupná pro každého a zdarma.
Výsledky za rok 2025
Nejlepší výsledek ze všech sledovaných institucí obdrželo Vysokoškolské sportovní centrum ministerstva školství, v závěsu za ním skončily Státní fond kultury, Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice či Státní pozemkový úřad.
Nejhorší známku F dostalo sedm institucí: Testion, Novoměstské sociální služby, Bohumínská městská nemocnice, Plzeňská teplárenská, Dopravní podnik města Děčína, Česká pošta a ČD – Telematika. „Testion je v negativním slova smyslu naprostým unikátem. Tají cenu a dodavatele u 98 procent všech smluv. Zneužívání obchodního tajemství je zde takřka neoddiskutovatelné,“ upozornil ředitel Hlídače státu Michal Bláha s tím, že pošta skrývá ceny u extrémně vysokého počtu kontraktů, a to u více než 11 tisíc z 15 tisíc smluv.
Suverénně největší meziroční propad v hodnocení ovšem zaznamenal Dopravní podnik města Děčína – ze známky B spadl na nejhorší ohodnocení F. Celkově se ale úřady v hodnocení postupně zlepšují. Zatímco v roce 2017 měly průměrnou známku 6,83, nyní to je 5,42. Nižší číslo znamená lepší výsledek.
A jak jsou na tom například ministerstva? Na nejlepší známku A nedosáhlo žádné, ohodnocení B získalo například ministerstvo obrany, životního prostředí či resort pro místní rozvoj. Nejhorším bylo již takřka tradičně ministerstvo financí, jen kousek nad ním bylo ministerstvo dopravy.
Jak jsou na tom obce a města
Na podzim se konají komunální volby, proto je zajímavé se podívat i na výsledky měst, obcí či pražských městských částí. Nejlepší ohodnocení získala městská část Praha 3 a města Domažlice, Benešov, Otrokovice, Blovice, Kyjov či Bystřice nad Pernštejnem. Naopak propadla města Kravaře a Polička, z městských částí jsou na tom nejhůře Praha 17, 18 i 13.
Do hodnocení jsou zařazeny z celkového počtu více než 6250 obcí jen obce s rozšířenou působností (205 obcí a pražské městské části).