Hospodaření krajů a hlavního města za první třetinu roku 2026

8. 7. 2026 Obec a finance Ekonomika

Hospodaření územních samosprávných celků vykazuje ucelené výsledky za první čtyři měsíce letošního roku. Po rozboru souhrnných údajů hospodaření územních samospráv se dnešní článek zabývá analýzou základních čísel o rozpočtovém hospodařením krajů a hlavního města. Následovat bude samostatný rozbor údajů o hospodaření obcí (mimo Prahu).

Příjmy krajů

Celkové příjmy krajů ke konci letošního dubna dosáhly 131,8 mld. Kč a byly meziročně o 10,5 mld. Kč vyšší. O jejich přírůstek se zasloužily téměř ve stejné míře jak daňové příjmy, tak neinvestiční dotace. Jejich investiční dotace sice vykázaly značnou dynamiku, ale jen malý přínos pro celkové příjmy. Příjmy z prodeje majetku, které jsou pro celkovou rozpočtovou bilanci krajů ještě méně významné, se meziročně snížily. Poklesly i nedaňové příjmy.

Tab. 1. Příjmy krajské samosprávy ke konci dubna 2026 (mld. Kč)
2024 2025 2026 2026/2025
Daňové příjmy 31,3 32,3 37,7 17 %
Nedaňové příjmy 8,7 4,5 4,5 −1 %
Kapitálové příjmy 0,1 0,1 0,0 −61 %
Neinvestiční dotace 77,9 82,7 87,0 5 %
Investiční dotace 5,0 1,6 2,6 63 %
Příjmy celkem 123,0 121,2 131,8 10 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje krajů

Celkové výdaje krajů se ke konci dubna meziročně snížily. Podepsal se na tom značný pokles běžných výdajů o 17,8 mld. Kč (vliv převodu financování mezd na zřizovatele), protože kapitálové výdaje se naopak znatelně zvýšily, a to 35 %. Přitom kraje v tomto období nevyužily celou pětinu svých příjmů. Dubnový přebytek ve výši 27 mld. Kč byl oproti předchozím obdobím podstatně vyšší. Kraje tak dokázaly za první čtyři měsíce letošního roku více investovat, ale i více spořit.

Z celkových příjmů vydaly kraje na investice o 8 %, více než ve stejném období předchozích let. Investiční dotace pomohly s financováním kapitálových výdajů ze 24 %. Je to sice více než loni, ale méně než v letech předtím.

Tab. 2. Výdaje krajské samosprávy ke konci dubna 2026 (mld. Kč)
2024 2025 2026 2026/2025
Výdaje běžné 105,0 112,1 94,2 −16 %
Výdaje kapitálové 7,5 7,8 10,5 35 %
Výdaje celkem 112,5 119,9 104,8 −13 %
Saldo 10,5 1,4 27,0

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Úspory a dluh

Za tři měsíce letošního roku kraj zvedly své úspory o 6 %. Na konci března dosahovaly 77,1 mld. Kč. Přitom v roce 2025 se meziročně o 3 % snížily. Naproti tomu byl v březnu dluh o 3 % nižší než na konci roku 2025. V loňském roce se dluh meziročně neměnil., který se loni meziročně nezměnil.

Příspěvkové organizace zřízené kraji objem peněz bankovních účtech letos nezvýšily. Naproti tomu se jejich dluh letos za tři měsíce o 15 % zvýšil a je vyšší než dluh příspěvkových organizací zřizovaných obcemi.

Tab. 3. Stav na bankovních účtech a dluh krajů ke konci března 2026 (mld. Kč)
2022 2023 2024 2025 31. 3. 2026 2025/2024 2026/2025
Stav BÚ 48,0 65,2 74,7 72,5 77,1 −3 % 6 %
Dluh 20,6 21,9 21,0 21,0 20,3 0 % −3 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Hlavní město Praha – příjmy

Za první čtyři měsíce letošního roku získalo hlavní město do svého rozpočtu celkem 46,6 mld. Kč. Je to o 3,9 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. Na tomto růstu se téměř výlučně podílely daňové příjmy, a to i v důsledku vyššího podílu Prahy na sdílených daních v letošním roce. Investiční dotace sice vykázaly značný růst, avšak v celkové rozpočtové bilanci Prahy hrají historicky zanedbatelnou roli. Stejně malou roli hrají i její příjmy z prodeje majetku.

Tab. 4. Příjmy Prahy ke konci dubna 2026 (mld. Kč)
2024 2025 2026 2026/2025
Daňové příjmy 25,9 26,8 30,6 14 %
Nedaňové příjmy 3,2 3,3 3,2 −5 %
Kapitálové příjmy 0,2 0,1 0,2 74 %
Neinvestiční dotace 11,4 12,5 12,5 1 %
Investiční dotace 0,2 0,0 0,1 247 %
Příjmy celkem 40,9 42,7 46,6 9 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje hlavního města

Objem běžných výdajů se letos za čtyři měsíce prakticky nezměnil ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Kapitálové výdaje se sice o 2 % zvýšily, je to však podstatně pomalejší růst než o rok dříve. Z celkových příjmů, které mělo hlavní město v tomto období k dispozici, věnovalo na investice jednu desetinu, o něco méně než před rokem.

Na financování kapitálových výdajů se investiční dotace podílely 2 %, o něco málo více než ve stejném období loňského roku. Role investičních dotací je v případě Prahy tradičně velmi nízká.

Vzhledem k tomu, že se celkové příjmy zvýšily o 14 % a výdaje se nezměnily, Praha vykázala značný přebytek rozpočtu. Ten se na příjmech podíl jednou pětinou, což je mnohem více než v předchozích obdobích. Stejně jako v případě krajů. Kladné saldo rozpočtu dosáhlo 9,2 mld. Kč a bylo v rámci posledních let nejvyšší. Praha nevyužila v období prvních čtyř měsíců pětinu svých disponibilních příjmů, ale, na rozdíl od krajů, moc neinvestovala, takže jenom šetřila.

Tab. 5. Výdaje Prahy ke konci dubna 2026 (mld. Kč)
2024 2025 2026 2026/2025
Výdaje běžné 30,0 32,8 32,9 0 %
Výdaje kapitálové 3,9 4,5 4,6 2 %
Výdaje celkem 33,8 37,3 37,5 0 %
Saldo 7,0 5,4 9,2

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Úspory a dluh v Praze

Koncem března letošního roku měla Praha na bankovní účtech uloženo 179,1 mld. Kč. Jejich úspory se od konce loňského roku zvýšily o 6 %. Dluh naopak pokračoval v tendenci poklesu. Od konce loňského roku se za tři měsíce snížil o 2 %.

Tab. 6. Stav na bankovních účtech a dluh Prahy ke konci března 2026 (mld. Kč)
2022 2023 2024 2025 31. 3. 2026 2025/2024 2026/2025
Stav na BÚ 112,2 137,4 158,0 169,7 179,1 7 % 6 %
Dluh 13,2 7,7 7,2 6,9 6,8 −4 % −2 %

Zdroj: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Příspěvkové organizace, které Praha zřizuje, za tři měsíce letošního roku zvýšily úspory rovněž, a to o 16 %, jejich dluh pak o 15 %. Stejně jako v případě krajů tvoří úspory a dluh příspěvkových organizací jen malou část úspor a dluhu hlavního města.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.