Dodatky navyšující cenu jsou novou veřejnou zakázkou

Zadavatelé veřejných zakázek mají při uzavírání dodatků ke smlouvám s rámcovým prvkem na opakující se plnění uzavřených na dobu neurčitou při volbě vhodného zadávacího postupu vycházet výlučně z předpokládané hodnoty budoucího plnění. Musí tedy postupovat stejným způsobem, jako by šlo o novou veřejnou zakázku. Samotné historické čerpání plnění z původní smlouvy totiž není pouhou změnou závazku. Vyplývá to z aktuálního rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Mlsny v případě Povodí Ohře. Státní podnik za chyby v tendru na závodní stravování dostal pokutu 90 tisíc korun. Sankce je pravomocná.

Aktuální rozhodnutí předsedy ÚOHS má obecný dopad i na jiné obdobné smlouvy, kdy má typicky zadavatel již řadu let uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou, z níž pravidelně odebírá určité plnění na základě dílčích objednávek, a dodatky navyšuje v čase cenu této smlouvy - v daném případě šlo o závodní stravování.

Rozhodnutí předsedy obsahuje závazný právní názor, že dodatek měnící obchodní podmínky (zejména cenu) je nutno funkčně chápat jako nové zadání téhož plnění za nových podmínek. Pro účely výpočtu celkové hodnoty závazku po jeho změně ve smyslu § 222 odst. 1 ZZVZ je proto třeba stanovit jeho předpokládanou hodnotu a porovnat ji s limity stanovenými pro tam uvedené výjimky. Teprve následně lze posuzovat, zda jde o podstatnou nebo nepodstatnou změnu.

V daném případě Povodní Ohře postupně v různých dodatcích navyšovalo cenu za jeden oběd, aniž by ale provedlo nové zadávací řízení. Původní smlouvu s dodavatelem obědů státní podnik podepsal v roce 2015. Následně uzavíral dodatky, které navyšovaly cenu obědů. To vše se dělo bez provedení zadávacího řízení, tedy bez soutěže. Pokuta je za dodatky z let 2022-2024.

„Tímto jednáním došlo ke změně smluvních podmínek, které změnily ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele. Tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Povodí Ohře hrozila pokuta převyšující půl milionu korun, protože celkový objem dodatků dosáhl cca 5,5 milionu korun včetně DPH. Úřad v prvním rozhodnutí státnímu podniku uložil pokutu 80 tisíc korun. Při novém projednání byla pokuta nakonec navýšena na 90 tisíc, neboť při aplikaci závazného právního názoru předchozího rozhodnutí o rozkladu přibyl mezi stíhané dodatky oproti prvnímu rozhodnutí Úřadu ještě jeden další dodatek.

„Zvýšení pokuty oproti původnímu napadenému rozhodnutí představuje logický důsledek nového, zákonného vymezení skutku, které zahrnuje širší rozsah protiprávního jednání,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Mlsna.