Na několika místech v kraji byl podkročen limit nízkého průtoku v řekách

Dnes se poprvé setkala Komise pro zvládání sucha a nedostatku vody na území Pardubického kraje. Odborníci řešili nejen aktuální situaci na vodních tocích a stav zásob podzemní vody, ale také vliv na hospodaření. Podle zástupců Českého hydrometeorologického ústavu se nedá v nejbližších týdnech očekávat výrazné zlepšené srážkových úhrnů s vlivem na stav vodních toků.

Cílem setkání komise byla vzájemná informovanost všech členů, tedy včetně Povodí Labe, Povodí Moravy či ČHMÚ. „V této chvíli nemáme požadavky správců povodí na zavedení konkrétních opatření. V minulém týdnu byl však podkročen směrodatný limit na Labi v Přelouči, nicméně od té doby se průtok zlepšil, jelikož je dotován z přehradní nádrže Rozkoš. Průtoky se pohybují kolem nebo pod limitem také v Nemošicích na Chrudimce a řece Svitavě u Svitav. Z hlediska stavu vodních nádrží jsou poměrně dobré stavy jak na Seči, tak na Rozkoši, což jsou s ohledem na průtoky Labe a Chrudimky dvě stěžejní nádrže. Nicméně proti tomu došlo k úplnému vyprázdnění nádrže Pařížov na řece Doubravě,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který také popsal statut a kompetence komise. „Krajská Komise pro zvládání sucha a nedostatku vody je stanovena vodním zákonem. Komise má na základě odborných podkladů vyhodnotit, zda je nutné vyhlásit stav nedostatku vody. Pokud jej vyhlásí, tak následně také rozhoduje o opatřeních. Kraj, jehož komise tento stav vyhlásí, hradí posléze veškeré náklady vynaložené na provedení nařízených opatření,“ popsal úlohu komise hejtman.

V rámci Pardubického kraje bylo vyhlášeno nařízení obecné povahy na území ORP Lanškroun, kde již bylo zakázáno v minulém týdnu nakládání s povrchovými vodami. „Aktuální situaci odstartoval již výrazný deficit srážek v roce 2025, jelikož zima přelomu roku 2025 a 2026 byla srážkové podprůměrná a letošní jaro bylo dokonce nejsušším jarem od roku 1961. Na území celé republiky se vyskytovaly převážně lokální a málo vydatné srážky. V našem kraji je situace obdobná. Bohužel výhled do dalších týdnů není v tomto ohledu příliš veselý. Srážky, které přijdou, budou opět spíše lokálního charakteru bez pozitivního vlivu na celkový stav vodních zdrojů,“ uvedl radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.

Řeč byla také o možnostech zajištění nouzového zásobování pitnou vodou. „Považujeme za důležité prověřit, v jakém stavu a počtech je infrastruktura pro nouzové zásobování pitnou vodou, tedy především cisterny, které k tomuto účelu slouží. Část cisteren mají jednotlivé VAKy, některé obce a Správa státních hmotných rezerv, ale ucelený souhrn k dispozici není,“ uvedl hejtman, podle kterého je nutné urychlit propojení celé Východočeské vodárenské soustavy. „Jedná se o strategické nadregionální propojení vodovodních řadů a zdrojů pitné vody pro okresy Hradec Králové, Náchod, Pardubice a Chrudim. Tento propojený systém by umožnil vzájemné vykrývání nedostatku vody mezi regiony. Proto budeme s vlastníky infrastruktury řešit, v jakém stavu připravenosti projekt je,“ řekl hejtman.

V souvislosti s nedostatkem vody v krajině je nutné se více zaměřovat na podporovat aktivity související s otázkou hospodaření s vodou v krajině. V rámci Pardubického kraje plní důležitou roli Institut environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který kraj založil již v roce 2018. „V oblasti řešení problematiky hospodaření s vodou v krajině se zaměřením na opatření proti suchu a povodním patříme mezi průkopníky, jelikož již v roce 2018 jsme založili Institutu environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který má za sebou řadu konkrétních výsledků s pozitivním dopadem v krajině. V první fázi projektu ReSAO byla připravena studie adaptačních opatření v prioritních oblastech, mezi které patří např. Novohradka v Chroustovicích a Luži, Ředický potok v Sezemicích, Svitava v Baníně, Ředický potok v Sezemicích nebo Chrudimka v Pardubicích. Následovaly úpravy v krajině, které byly financovány Norskými fondy „Bergen“ prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. V létě 2023 byl dokončen projekt na Řepnickém potoce, jehož cílem je ochránit před povodní obec Štěnec, která je místní částí Jenišovic na Chrudimsku. Dále se institutu podařilo zrealizovat například výsadbu u cyklostezky z Jevíčka do Velkých Opatovic, či výsadbu na polní cestě, která propojuje Luži s místní částí Radim,“ vyjmenoval některé realizované projekty radní Miroslav Krčil.