Atraktivita ČR pro cizince se výrazně zvýšila
Na konci roku 2024 vystoupal počet legálně pobývajících cizinců v Česku na úroveň 1094,1 tisíce osob, což představuje přesně 10,0 % tehdejší celkové populace. S nárůstem cizinecké složky v populaci docházelo k hluboké a plynulé proměně demografické struktury obyvatelstva.
Téma cizinci v Česku bylo hlavní náplní periodika Statistika&My, které vydává Český statistický úřad. Tereza Tomková z oddělení cenzové statistiky k tomu například uvádí: „Zatímco majoritní složka s českým státním občanstvím vykazovala populační stárnutí a přirozený úbytek, cizinci si uchovávali specifický profil charakteristický mladší věkovou strukturou a vysokou mírou ekonomické aktivity. Tyto rysy byly dány dlouhodobou ekonomickou atraktivitou země a v posledních letech také humanitární situací ve východní Evropě.“
V roce 2025 pokračoval nárůst počtu cizinců, a to na hodnotu 1131,2 tisíce osob, tj. 10,4 % celkové populace. Ze zemí mimo EU pocházelo 895,5 tisíce osob – především z Ukrajiny (613,0 tis.), Vietnamu (69,7 tis.) a Ruska (37,5 tis.). Ze zemí Evropské unie pobývalo v České republice 235,7 tisíce osob – zejména Slováci (125,3 tis.), Rumuni (21,3 tis.), Poláci a Bulhaři (shodně 17,6 tis.).
Cizinci změnili českou ekonomiku
Ještě v roce 2015 připadali na každých sto obyvatel Česka přibližně čtyři ekonomicky rezidentní cizinci. V roce 2025 jich bylo téměř dvanáct. Je to patrné z textu, který publikuje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ. Nejvýraznější posun posledního desetiletí není samotný růst počtu cizinců z 585 tisíc na 1,52 milionu osob (údaj zahrnuje jak rezidenty, tak nerezidenty). Podstatnější je, že téměř devět desetin celkového přírůstku připadlo na ekonomické rezidenty – tedy osoby, které mají centrum svého ekonomického zájmu v České republice a jsou součástí její rezidentní populace. Data ukazují spíše na dlouhodobější usazování než pouze na rozšiřování krátkodobé přeshraniční mobility.
Ekonomický rezident je osoba, která má k danému státu hlavní vazby a podléhá zde povinnosti platit daně. Počet ekonomicky rezidentních cizinců vzrostl z 463,1 tisíce v roce 2015 na 1300,9 tisíce v roce 2025. Jejich podíl mezi všemi sledovanými cizinci se zvýšil ze 79,1 % na 85,7 %. Největší skupinu rezidentních cizinců tvoří zaměstnanci. Jejich počet se zvýšil z 252,8 tisíce v roce 2015 na 829,8 tisíce v roce 2025, tedy o 228 %. Největší skupinu rezidentních cizinců tvoří zaměstnanci. Změnila se i jejich zeměpisná struktura. V roce 2015 pocházely tři čtvrtiny rezidentních zahraničních zaměstnanců ze zemí EU. V roce 2025 už měl mírnou většinu zbytek světa. Největší skupinou se stali Ukrajinci s 307,2 tisíce zaměstnanci, tedy 37 % všech rezidentních zahraničních zaměstnanců
Počty osob samy o sobě nevystihují ekonomickou vazbu cizinců na Českou republiku, statistická data však jednoznačně potvrzují, že cizinci a ukrajinští uprchlíci mají na českou ekonomiku významný vliv. Jejich zapojení do tuzemského pracovního trhu bylo rychlé a úspěšné. Další vývoj závisí na tom, zda se podaří tento stav přeměnit v plnohodnotnou dlouhodobou integraci – s lepším využitím kvalifikace, stabilním bydlením, vzděláváním dětí, znalostí jazyka a jasnou perspektivou pobytu. Právě kvalita této integrace bude rozhodovat o dopadu na produktivitu, veřejné finance i sociální soudržnost.
Pracujících cizinců u nás přibývá
a na pracovním trhu vzrostl zejména počet a podíl žen s cizím státním občanstvím. Sledovat ekonomické aktivity cizinců na území České republiky je značně složité. Jak uvádí ve svém článku Hana Holcová, z oddělení statistiky pracovních sil ČSÚ, data k tomuto tématu poskytují Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Ovšem při využití dat pro statistické účely nastává několik problémů.
První se objevuje hned při zjišťování podílu pracujících cizinců na celkové populaci cizinců. Občané států EU totiž nemusí svůj pobyt na území republiky nahlašovat, ovšem zaměstnavatelé jejich zaměstnání ano. Tím vzniká rozpor v datech, a můžeme se dostat do situace, kdy je na území republiky zdánlivě více cizinců pracujících než pobývajících.
Druhým nesouladem v datech je skutečnost, že MPSV registruje pracovněprávní vztahy v postavení zaměstnanců (registrace cizinců v postavení zaměstnanců), nikoliv osoby. Cizinec, který u nás vykonává dvě zaměstnání, tak může být registrován dvakrát. Rovněž tak cizinec, který při zaměstnání ještě podniká na živnostenské oprávnění, je veden zároveň v evidenci zaměstnanců MPSV i v evidenci živnostníků MPO. Při interpretaci statistických výstupů je tedy třeba brát na tyto okolnosti ohled.
Co lze očekávat do budoucna
Pracovní trh z hlediska cizinců se u nás za poslední roky změnil. Ovlivnil ho jak vývoj v naší zemi, tak geopolitické změny a dění za hranicemi. Podíl cizinců v populaci Česka se kontinuálně zvyšuje a spolu s tím roste i zastoupení cizinců na pracovním trhu. Nejvýraznějšími změnami prošla zaměstnanost osob z Ukrajiny, z nichž na českém pracovním trhu přibyly hlavně ženy. Cizinci u nás zastávají především nižší pracovní pozice a vykonávají méně kvalifikovanou práci. Výjimku tvoří Slováci, kteří se častěji dostávají i do náročnějších profesí s vyšší mírou zodpovědnosti. Také v případě cizinců držitelů živnostenského oprávnění došlo k navýšení počtu i podílu Ukrajinců, tento nárůst však nebyl zdaleka tak výrazný jako v kategorii zaměstnanců.
Do budoucna lze předpokládat, že v důsledku nedostatku pracovních sil bude podíl pracujících cizinců v České republice dále narůstat a že alespoň z některých zemí se cizinci budou častěji objevovat i ve vyšších pracovních pozicích.
Podle časopisu Statistika&My č. 7–8/2026