Dostupnější péče, větší důraz na kvalitu a podporu prevence. Ministerstvo zdravotnictví představilo reformu veřejného zdravotního pojištění

Dostupnější zdravotní péče, udržitelnost a efektivní síť poskytovatelů zdravotních služeb, větší důraz na kvalitu a silnější motivace k prevenci. To jsou hlavní změny, které přinese reforma Moderní veřejné zdravotní pojištění 2030, kterou představilo Ministerstvo zdravotnictví. Novela mění způsob, jakým se rozhoduje o financování a organizaci zdravotní péče, posiluje odpovědnost zdravotních pojišťoven a vytváří podmínky pro dlouhodobější plánování podle skutečných potřeb pacientů.

Reforma přinese především dostupnější a kvalitnější péči. Nově se nemá rozhodovat pouze o tom, kolik zdravotní pojišťovny za jednotlivé výkony zaplatí, ale současně také o síti poskytovatelů a potřebných personálních kapacitách. Systém tak má umožnit lépe reagovat na to, kde péče chybí, jaké kapacity jsou v jednotlivých regionech potřeba a jak jejich zajištění podpořit financováním. Víceleté dohody mají zároveň nemocnicím, ambulancím i zdravotním pojišťovnám umožnit plánovat dopředu a stabilněji rozvíjet potřebné zdravotní služby.

„České zdravotnictví vstupuje do období, kdy bude kvůli stárnutí populace potřeba zajistit více péče při omezenějších zdrojích. Nestačí proto každý rok jen rozhodnout, kolik peněz kam půjde. Musíme dlouhodobě plánovat také dostupnost, kapacity, efektivitu a kvalitu péče. Reforma dává zdravotním pojišťovnám větší prostor systém skutečně řídit, ale zároveň od nich vyžaduje větší odpovědnost za to, jak jsou prostředky veřejného zdravotního pojištění využívány. A stát musí mít kvalitní data, podle kterých dokáže celý systém dlouhodobě řídit,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Pro pacienty má reforma znamenat především lepší udržitelnost, dostupnost a kvalitu péče. „Víceleté plánování nám umožní stabilněji rozvíjet potřebné zdravotní služby a měnit jejich síť tam, kde je to potřeba. Při financování chceme zároveň více zohledňovat kvalitu, bezpečí a efektivitu péče. Nejde jen o to, kolik peněz do systému vložíme, ale jaký přínos mají pro pacienty,“ dodal ministr zdravotnictví.

Jednou z hlavních změn je nové nastavení dohodovacího řízení. Úhrady zdravotní péče se mají řešit společně se strukturou služeb a poskytovatelů, racionální cestou pacienta a personálními kapacitami. Návrh počítá s víceletými dohodami, rozhodováním podle dat a možností zohledňovat při financování také kvalitu, bezpečí a efektivitu péče. Ministerstvo zdravotnictví má řídit proces dohodování a stanovovat priority státu, systém se má zároveň obejít bez zásahů úhradovou vyhláškou a bez plánování deficitního hospodaření.

„Dnes se při dohodování v podstatě řeší pouze úhrady na následující rok. Nově chceme umožnit víceleté dohody, ale i odměňování za výsledek a lepší řízení péče. Právě to může přinést pacientům dlouhodobě stabilnější a dostupnější péči,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec.

Reforma má také sjednotit pravidla řízení zdravotních pojišťoven a jasněji nastavit jejich odpovědnost. Počítá se zastoupením pojištěnců a zaměstnavatelů, tedy skutečných plátců pojistného v jejich orgánech, s elektronickými volbami posilujícími legitimitu orgánů, omezením střetu zájmů a hmotnou odpovědností členů orgánů.

Součástí reformy je také vytvoření společného analytického zázemí systému. Zákonné zakotvení Kanceláře zdravotního pojištění má umožnit společně vyhodnocovat data potřebná pro rozhodování o kvalitě, efektivitě a fungování veřejného zdravotního pojištění. Kancelář má zároveň zajišťovat společné činnosti zdravotních pojišťoven včetně datové podpory kvality, efektivity a digitalizace.

„Zdravotní pojišťovny získají větší prostor skutečně ovlivňovat organizaci, kvalitu a efektivitu péče. S tím ale musí jít ruku v ruce větší odpovědnost za jejich rozhodování. Současně potřebujeme společná data, díky kterým budeme schopni lépe vyhodnocovat, kde péče chybí, kde jsou kapacity nedostatečné a jak efektivně jsou prostředky veřejného zdravotního pojištění využívány,“ řekl Jan Zapletal, vrchní ředitel Sekce zdravotního pojištění a evropských fondů MZd.

Reforma posiluje také postavení samotných pojištěnců. Ti mají získat zastoupení v orgánech všech zdravotních pojišťoven a tím větší možnost podílet se na jejich řízení.

Za účast na preventivních prohlídkách a hrazených screeningových programech má vzniknout nárok na přímou finanční odměnu ve výši 500 až 1 500 korun, přičemž konkrétní částku stanoví zdravotní pojišťovna. Ta má fungovat vedle stávajících preventivních benefitů pojišťoven.

„Z pohledu pacientů je zásadní, aby se změny ve financování zdravotnictví promítly do toho, co lidé skutečně pocítí – tedy do dostupnosti a kvality péče. Důležité je také to, že pojištěnci mají získat větší zastoupení v orgánech zdravotních pojišťoven a tím i silnější hlas v systému, který financují a který má především sloužit jejich potřebám,“ uvedl Robert Hejzák, předseda Národní asociace pacientských organizací (NAPO) a člen Platformy pro udržitelné zdravotnictví.

„Prevence je jednou z oblastí, kde může každý z nás své zdraví významně ovlivnit. Nová nároková odměna dává lidem jednoduchou a konkrétní motivaci absolvovat preventivní prohlídky a screeningy včas. Důležité přitom je, aby prevence byla nejen podporovaná, ale také dobře dostupná a srozumitelná pro každého,“ doplnila Simona Zábranská, předsedkyně Pacientské rady MZd a ředitelka Klubu nemocných cystickou fibrózou.

První sada změn má podle představeného harmonogramu projít legislativním procesem v roce 2027 a nabýt účinnosti v roce 2028. Reforma má postupně vytvořit systém, ve kterém se financování, dostupnost, kapacity a kvalita zdravotní péče plánují společně a ve větší míře na základě dat.

Hlavní přínosy reformy pro pacienty:

Udržitelnost: financování spojené s požadavky na lepší organizaci péče podpoří udržitelnost i v době demografické krize

Dostupnější péče: dohodovací řízení nebude řešit jen výši úhrad, ale současně také síť poskytovatelů a personální kapacity. Bude tak možné lépe reagovat na to, kde péče chybí, kde je naopak zdrojů dostatek a jaké kapacity je potřeba posílit.

Stabilnější péče: víceleté dohody umožní nemocnicím, ambulancím i zdravotním pojišťovnám plánovat dopředu a postupně přizpůsobovat kapacity skutečným potřebám společnosti.

Vyšší kvalita a bezpečí: při financování bude možné více zohledňovat nejen množství poskytnuté péče, ale také její kvalitu, bezpečí a efektivitu.

Lepší rozhodování podle dat: společná analytika umožní lépe vyhodnocovat dostupnost, potřebné kapacity, kvalitu a efektivitu péče a využívat tato data při rozhodování o financování.

Silnější podpora prevence: za účast na preventivních prohlídkách a hrazených screeningových programech má pojištěnec získat nárokovou finanční odměnu 500 až 1 500 Kč, což povede ve střednědobém horizontu k úsporám systému.

Silnější postavení pojištěnců: pojištěnci získají zastoupení v orgánech zdravotních pojišťoven a pojišťovny ponesou jasnější odpovědnost za svá rozhodnutí.