Školy a vzdělávání v Česku

Obce a kraje jsou zřizovateli rozhodujícího počtu mateřských, základních i středních škol v Česku. Téma školy a vzdělávání by proto mělo být podnětné pro představitele většiny samospráv. Z pohledu statistiky se tomuto tématu věnovalo deváté číslo časopisu Statistika&My, které vydává Český statistický úřad (ČSÚ).

Ve svém textu „Kde školy praskají ve švech?“ konstatuje Vendula Kašparová z oddělení statistiky vzdělávání ČSÚ, že vývoj počtu dětí a žáků na českých školách je regionálně značně nerovnoměrný.

Mateřské školy

ve školním roce 2025/26 navštěvovalo celkem 347 798 dětí. Oproti předchozímu školnímu roku je to o 12 622 (3,5 %) dětí méně a již potřetí za sebou tak počet dětí ve školkách klesá. Pokles počtu dětí ve školách je ovlivněn demografickou situací. Oproti stavu před deseti lety byl počet dětí ve školkách v září 2025 o 5,3 % nižší. Značné rozdíly se však projevují mezi regiony. K největšímu úbytku docházelo zejména v pohraničních oblastech, naproti tomu v okresech kolem Prahy i dalších okresech Středočeského kraje, v okolí Plzně, Brna a v okrese Pelhřimov se počet dětí zvýšil.

Základní školy

(tj. 1. a 2. stupeň) mají počet žáků od školního roku 2022/23 nad jeden milion. V září 2022 o lavic zasedlo bezmála 1008 tisíc dětí. Příčinou tohoto nárůstu byla zejména imigrace dětí z Ukrajiny a jejich začlenění do našich škol. V září 2023 počet žáků zapsaných do základních škol poklesl na 1 000 346, a poté opět začal mírně stoupat až na 1 002 916 v září 2025. Z regionálního pohledu je opět patrné, že za posledních deset let se počet žáků nejvíce navýšil na základních školách v Praze a ve Středočeském kraji, v Plzni a přilehlých okresech, v okrese České Budějovice a v Brně a okolí. V řadě pohraničních oblastí žáků základních škol ubývalo.

Střední školy

Na rozdíl od základních škol, ve středních školách počet žáků od školního roku 2015/16 do školního roku 2018/19 klesal, následně se však začal zvyšovat a ve školním roce 2025/26 dosáhl hodnoty 514 881. Nejvíce středoškoláků se vzdělávalo na středních školách v Praze (16,1 % z celku). Více než desetina ze všech žáků také navštěvovala střední školy v krajích Jihomoravském (10,8 %), Moravskoslezském (10,5 %) a Středočeském (10,2 %). Naopak méně než 4 % ze všech žáků docházely do středních škol v Karlovarském kraji (2,4 %) a v kraji Libereckém (3,8 %). V ostatních krajích se vzdělávalo mezi 4,9 % a 7,4 % z celkového počtu žáků středních škol v Česku. Oproti situaci před deseti lety se počet žáků středních škol o 20,6 % zvýšil. K největšímu nárůstu počtu žáků za posledních deset let (nad 30 %) došlo ve školách v okrese Praha-západ, ale též v dalších okresech Středočeského kraje a v Praze. Dále v Tachově, Rokycanech, Domažlicích a Semilech. Jediným okresem, kde se počet žáků na středních školách za deset let snížil, byl Bruntál, a sice o 14,9 %.

Vysoké školy

Přestože počty osob studujících vysokou školu v Česku postupně rostou, ve vzdělanostní struktuře populace zůstáváme za většinou zemí EU pozadu. V dalším textu „Podíl vysokoškoláků je v Česku stále nízký“ to opět potvrzuje Vendula Kašparová. V letech 2001 až 2010 se počet studentů veřejných a soukromých vysokých škol v Česku každoročně zvyšoval, a sice z 203 449 v roce 2001 na 395 986 v roce 2010. Celkově se tedy téměř zdvojnásobil. Poté začal klesat až na 288 587 v roce 2019; mezi lety 2010 a 2019 tak poklesl o 27 %. Tento pokles by byl ještě výraznější, pokud by ho alespoň částečně nekompenzovalo přibývání studentů ze zahraničí. Počet studentů s českým občanstvím se mezi lety 2010 a 2019 snížil o 116 tisíc, tedy téměř o třetinu. Od roku 2019 počet studentů veřejných a soukromých vysokých škol opět roste, a koncem roku 2025 jich bylo 330 547. Meziročně se přitom počet studentů zvýšil o pět procent, což je nejvíce od roku 2019, kdy začal počet studentů opět stoupat.

V každém kraji je jiná situace – zajímavé je srovnání podílu vysokoškoláků z obyvatel Česka ve věku 20–29 let podle krajů a okresů trvalého bydliště. Nejvyšší podíl najdeme v kraji Zlínském, nejnižší v Karlovarském. Úroveň 25 % a více byla v roce 2025 dosažena v okresech Praha-západ (30 %), Praha-východ (27 %) a České Budějovice (26 %), na Moravě v okresech Opava (27 %), Zlín (25 %), Brno-venkov (25 %) a Frýdek-Místek (25 %). Naopak, zejména u západních hranic Česka je řada okresů, kde tento podíl v roce 2025 nedosáhl ani 15 %. Patří sem okresy Tachov (10,9 %), Sokolov (12,2 %), Cheb (12,9 %), Most (13,4 %) a Chomutov (14,6 %).

Terciální vzdělání a čtenářská gramotnost

Přes rostoucí počet a podíl studentů vysokých škol mělo Česko v roce 2025 ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie jeden z nejnižších podílů terciárně vzdělaných mladých osob ve věku 25–34 let. Nižší hodnoty vykazovaly jen Rumunsko, Itálie a Maďarsko. Přitom před deseti lety byl podíl terciárně vzdělaných osob ve věku 25–34 let v Česku srovnatelný s Německem (31,0 % vs. 29,6 %).

Zdroj: Eurostat, šetření LFS

Vzdělávání formuje osobnost žáka či studenta a pomáhá mu na cestě k uplatnění ve společnosti. Jednou z nejdůležitějších kompetencí, kterou přitom rozvíjí, je čtenářská gramotnost. Podle mezinárodního testování se v případě osob s vyšším sekundárním vzděláním Česko umístilo jen velmi lehce nad mezinárodním průměrem. U osob, které středního vzdělání nedosáhly, jsme získali podprůměrné skóre a u osob s terciárním vzděláním (tj. s dokončenou vyšší odbornou či vysokou školou) bylo naše bodové skóre naopak nadprůměrné.

Růst mezd učitelů výrazně zpomalil,

píše ve svém třetím článku Vendula Kašparová. Po překročení hranice 130 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství v roce 2021 se náskok učitelských mezd začal opět snižovat.

Zdroj: MŠMT a ČSÚ

Ohodnocení učitelů má vliv na atraktivitu učitelské profese, může přitáhnout talentované uchazeče o studium na pedagogických fakultách a zároveň může snížit míru odchodů talentovaných učitelů mimo obor, případně je do profese, kterou vystudovali, přilákat. Motivovaní a talentovaní učitelé pak mohou zlepšit výuku na školách, což ve svém důsledku vede ke kvalitnějšímu vzdělání, lepšímu uplatnění absolventů na trhu práce a růstu ekonomiky země. Má-li se finanční motivace pro učitelskou dráhu podpořit, je však také důležité zajistit kontinuitu růstu učitelských platů a jejich konkurenceschopnost ve vztahu k jiným povoláním, zejména těm vyžadujícím vysokoškolské vzdělání. Průměrný plat učitele v Česku ve výši 130 % průměrné mzdy v ekonomice Česka vyjadřuje zhruba průměrnou hodnotu tohoto indikátoru za země OECD.

• Pozn.: Platy učitelů ve věku 25–64 let působících na veřejných školách na úrovni ISCED 2 (odpovídá 2. stupni ZŠ), včetně odměn a jiných bonusů.
• Zdroj: OECD, Education at a Glance

Další informace: Statistika&My, č. 9/2026