Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázkách na právní služby a zdůraznil nutnost sčítat jejich hodnotu

Zadavatelé veřejných zakázek v případě, že poptávají externí právní poradenství, musí jednotlivá plnění sčítat a podle toho vypisovat transparentní veřejné tendry. V opačném případě dochází k obcházení zákona o zadávání veřejných zakázek. Vyplývá to z aktuálního rozsudku Krajského soudu v Brně, který potvrdil předchozí závěry Úřadu pro ochranu hospodářském soutěže v případě pokuty 85 tisíc korun, kterou od Úřadu dostalo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Úřad i jeho předseda ve svých rozhodnutích z roku 2025 (S0331/2025 a R0094/2025) vyšli ze závěru, že právní službou je každé plnění, u něhož je znalost práva klíčovým prvkem. Vzhledem k tomu, že šlo o plnění stejného druhu, se tak jednalo o zakázky pravidelné povahy. Jednotlivé položky tak bylo nutné sčítat a podle toho vypisovat výběrová řízení v odpovídajícím režimu, což ministerstvo nedělalo. Resort oponoval, že ÚOHS vyložil pojem „právní služby“ nepřípustně široce a podřadil pod něj i taková plnění, která svojí povahou představují poradenské či odborné služby odlišného charakteru. Resort také oponoval, že právní služby nepředstavují jeden druh plnění, ale že je třeba tyto služby, obdobně jako léky, kategorizovat do několika druhů dle jejich povahy či oboru.

Krajský soud v Brně se ztotožnil se závěry ÚOHS, když konstatoval, že MMR dlouhodobě a opakovaně zajišťovalo část své právní agendy prostřednictvím externích dodavatelů. Tím pádem potřebu takto pořizovaných právních služeb mohl resort důvodně předpokládat bez ohledu na jejich konkrétní obsah či důvody jejich vzniku.

Resort v daném případě externě pořizoval zejména právní, legislativní, poradenské, expertní a konzultační služby. Ty spočívaly především ve zpracování právních analýz, rešerší judikatury správních soudů a odborných stanovisek, v poskytování právních konzultací a expertní podpory, v přípravě metodických materiálů a metodických doporučení, jakož i v odborné spolupráci při přípravě legislativních návrhů a jejich novelizací. Jednotlivé objednávky se přitom obsahově týkaly zejména oblasti stavebního práva, územního plánování, veřejného zadávání, regionálního rozvoje, veřejné podpory, bytové politiky, vyvlastnění, ochrany veřejných zájmů při územním plánování a dalších oblastí spadajících do působnosti resortu.

ÚOHS stejně jako soud za klíčové nepovažuje to, jakou konkrétní podobu právní služba ve výsledku má. Podstatné tedy není, zda jde o právní analýzu, rešerši judikatury, zpracování odborného stanoviska, přípravu smluvní dokumentace, sepis podání, legislativní podporu, poradenství ve formě proškolování či jinou odbornou činnost v právních disciplínách. Uvedené činnosti se sice mohou lišit svým konkrétním obsahem, formou i výsledným výstupem, tato skutečnost však nemá vliv na druh služeb, jejichž podstatou jsou právní otázky. „Rozhodující proto není konkrétní forma či výstup poskytované služby, nýbrž skutečnost, že jejím určujícím znakem je poskytování odborných právních znalostí a jejich aplikace na řešenou problematiku,“ uvedl Krajský soud v Brně (62 Af 32/2025-71).

Ministerstvo pro místní rozvoj za podobný delikt už jednou pokutu platilo, její výše v tomto případě byla 150 tisíc korun. Za obdobné chyby ÚOHS pokutoval i řadu dalších zadavatelů.