Hospodaření ke konci listopadu 2023
Rozpočet všech územních samospráv skončil v listopadu loňského roku s výrazným přebytkem. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 byl přebytek o 66 % vyšší. Příjmy samospráv vzrostly o 12 % a výdaje „jen“ o 8 %. Daňové příjmy vykázaly růst 15 %, ještě výrazněji se zvýšily příjmy nedaňové, a to o 17 %. Celkové dotace sice vzrostly o 10 %, v jejich rámci ty investiční však o 1 % poklesly. Přebytek rozpočtu se na celkových příjmech podílel 11 %, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Územní samosprávy za 11 měsíců loňského roku ušetřily téměř 50 mld. Kč.
Běžné výdaje územních samospráv se zvedly ke konci listopadu o desetinu, zato ty kapitálové jen o 1 %. Z celkových příjmů investovaly územní samosprávy 22 %, a to je o tři procentní body méně než o rok dříve. Běžné příjmy se meziročně zvýšily o 14 %, přičemž běžné výdaje pouze o 10 %. Vysoká inflace se tak v loňském roce více podepsala na příjmech než na výdajích územních samospráv. Značný přebytek rozpočtu naznačuje další růst již tak vysokých úspor územních samospráv v loňském roce a jeho odrazem je však i pokles jejich investiční aktivity.
Obce bez Prahy
Příjmy obcí (bez Prahy) dosáhly koncem listopadu výše 312 mld. Kč, což znamená jejich meziroční růst o 11 %. Výdaje rostly pomaleji, a to o 7 % na 288 mld. Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji dosáhl 24 mld. Kč, meziročně byl téměř dvojnásobný oproti roku 2022 a zároveň i nejvyšší minimálně v posledních čtyřech letech. Obce v tomto období neutratily 8 % svých disponibilních příjmů. Oproti roku 2020 byly příjmy vyšší o 31 %, zatímco výdaje o 26 %, daňové příjmy dokonce o 47 % a příliš za nimi nezaostávaly příjmy nedaňové, jejichž dynamika dosáhl 43 %.
Koncem listopadu loňského roku daňové příjmy obcí dosáhly výše 217 mld. Kč. Meziročně se zvedly o 13 % a na celkových příjmech se podílely 70 %. Je to patrně nejvyšší jejich podíl v novodobé historii financování obcí. Meziročně se tento podíl zvedl o dva procentní body. Dotace pak tvořily 16 % příjmů, stejně jako o rok dříve. Jejich roční tempo bylo 9 %. Nedaňové příjmy vzrostly meziročně o 10 % a pokračovaly v trendu z minulých let. Kapitálové příjmy poklesly o 34 % a byly nižší než ve stejném období roku 2020.
Daňové příjmy – daň z přidané hodnoty má sice v rámci daňových příjmů obcí nejvyšší podíl (44 %), avšak její meziroční dynamika byla nejnižší (4 %). Daň z příjmů právnických osob meziročně vzrostla o 36 %. Na daňových příjmech se podílela 26 %. Daň z příjmů fyzických osob, s podílem ve výši 19 %, stoupla o 22 %. Ostatní daňové příjmy, kam se řadí i daň z nemovitých věcí, stouply o 7 %.
Na meziročním růstu příjmů obcí o 30,2 mld. Kč se z 84 % podílel přírůstek jejich daňových příjmů ve výši 25,5 mld. Kč. Neinvestiční dotace přispěly částkou 3,8 mld. Kč a nedaňové příjmy 3,5 mld. Kč. Na investičních dotacích získaly obce meziročně o 0,4 mld. Kč více. Podstatný pokles zaznamenaly kapitálové příjmy, a to o 3 mld. Kč, jejich význam pro celkové příjmy je však zanedbatelný. Nejrychleji rostoucí položkou byly neinvestiční dotace (o 14 %).
Běžné příjmy vzrostly o 13 %, zatímco běžné výdaje jen o 10 %. V rámci financování provozu obce ušetřily téměř 80 mld. Kč, tj. o necelou pětinu více než v roce 2022. Provozní saldo představovalo 28 % běžných příjmů, a to je o dva procentní body více než o rok dříve. Investiční dotace se na celkových dotacích podílely 35 %, v roce 2022 to bylo 38 %.
| 11M 2020 | 11M 2021 | 11M 2022 | 11M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 148,0 | 162,7 | 191,5 | 217,0 | 25,5 |
| Nedaňové příjmy | 27,6 | 30,5 | 36,1 | 39,6 | 3,5 |
| Kapitálové příjmy | 6,0 | 8,3 | 8,8 | 5,7 | −3,0 |
| Neinvestiční dotace | 38,5 | 31,5 | 28,4 | 32,3 | 3,8 |
| Investiční dotace | 19,2 | 17,9 | 17,2 | 17,6 | 0,4 |
| Příjmy celkem | 239,2 | 250,8 | 282,1 | 312,2 | 30,2 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Běžné výdaje se meziročně zvýšily o desetinu, zato kapitálové výdaje zaznamenaly pokles o 2 %. Takže o přírůstek celkových výdajů se zasloužily výlučně výdaje běžné. Na investice vydaly obce čtvrtinu svých příjmů, což je o čtyři procentní body méně než o rok dříve. Investiční dotace pokryly 22 % kapitálových výdajů. Ještě v roce 2020 to bylo 28 %.
| 11M 2020 | 11M 2021 | 11M 2022 | 11M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 159,3 | 166,5 | 189,2 | 208,9 | 19,8 |
| Kapitálové výdaje | 68,9 | 67,0 | 80,6 | 79,1 | −1,4 |
| Výdaje celkem | 228,2 | 233,6 | 269,7 | 288,1 | 18,4 |
| Saldo | 11,0 | 17,2 | 12,3 | 24,1 | 11,8 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Kapitálové výdaje obcí (bez Prahy) se koncem listopadu loňského roku meziročně snížily o 1,4 mld. Kč. K třem zcela bezpečným zdrojům jejich financování se řadí provozní přebytek, kapitálové příjmy a investiční dotace. Kapitálové příjmy se meziročně snížily o 3 mld. Kč a investiční dotace vzrostly pouze o 0,4 mld. Kč. Zato provozní saldo se meziročně zvedlo o 80 mld. Kč a je tradičně nejsilnějším zdrojem peněz na financování investic.
Objem kapitálových výdajů dosáhl 79 mld. Kč a zdroje, které měly obce k dispozici na jejich financování, byly zásluhou značného provozního přebytku vyšší o 24 mld. Kč. To jsou peníze, které obce mohly „bezbolestně“ využít na investice, ale raději je „věnovaly“ bankám. Přesunuly tak jejich útratu do budoucna.
Hospodaření krajů
Kraje získaly za 11 měsíců loňského roku do příjmů rozpočtů celkem 331 mld. Kč. Meziročně se zvedly o 15 %. Výdaje dosáhly 306 mld. Kč a byly o 25 mld. Kč nižší než příjmy. Podíl přebytku na příjmech dosáhl 8 %, o rok dříve to bylo o dva procentní body méně. Přebytek jejich rozpočtu se meziročně zvýšil o 50 %. V roce 2021 však byl ještě o jeden procentní bod vyšší. Kraje tak, stejně jako obce, pokračovaly v trendu posilování úspor.
V porovnání se stejným obdobím roku 2020 se příjmy krajů zvýšily o 31 %. Zatímco výdaje o 27 %. Objem investičních dotací byl v loňském roce nejvyšší minimálně v posledních čtyřech letech. Jejich značný růst v roce 2023 ovlivnila nízká srovnávací základna z předchozího roku. Nejpozoruhodnější růst za čtyři roky zaznamenaly daňové příjmy, a to o 50 %.
Celkové příjmy krajů dosáhly koncem listopadu loňského roku výše 331 mld. Kč. O meziroční zvýšení příjmů krajů o 44 mld. Kč se nejvíce zasloužil přírůstek neinvestičních dotací ve výši 22 mld. Podstatnou roli sehrál i růst daňových příjmů o 12,7 mld. Kč. Investiční dotace přispěly částkou 8 mld. Kč, nedaňové příjmy pak 2 mld. Kč.
Na rozdíl od obcí, vykázaly investiční dotace krajů nejvyšší meziroční tempo v rámci hlavních příjmových položek. Meziročně se zvedly o 71 %, zatímco daňové příjmy jen o 16 %. Dynamiku daňových příjmů předčily i nedaňové příjmy s růstem o 24 %. Kapitálové příjmy, stejně jako v případě obcí, vykázaly pokles.
| 11M 2020 | 11M 2021 | 11M 2022 | 11M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 62,5 | 70,2 | 81,4 | 94,1 | 12,7 |
| Nedaňové příjmy | 5,7 | 7,2 | 9,0 | 11,2 | 2,2 |
| Kapitálové příjmy | 0,2 | 0,4 | 0,4 | 0,4 | 0,0 |
| Neinvestiční dotace | 169,1 | 187,9 | 184,6 | 206,1 | 21,5 |
| Investiční dotace | 14,6 | 12,9 | 11,2 | 19,2 | 8,0 |
| Příjmy celkem | 252,2 | 278,7 | 286,7 | 331,0 | 44,3 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Kapitálové výdaje krajů rostly podstatně rychleji než výdaje běžné. Meziroční růst kapitálových výdajů o 41 % koresponduje se značným růstem investičních dotací. Oproti tomu se běžné výdaje zvýšily „jen“ o 10 %. Bylo to méně než v případě jejich běžných příjmů, které se zvýšily o 13 %. Stejně jako u obcí tak i zde inflace ovlivnila více příjmy než výdaje a tím, i zvýšení provozního přebytku. V rámci financování provozu kraje ušetřily 48 mld. Kč, což představuje 15 % jejich běžných příjmů. Meziročně se zvedl o 36 %.
Kapitálové výdaje se na příjmech podílely 13 %, což je více než v předchozím roce, avšak stejně jako v roce 2020. Investiční dotace financovaly 45 % kapitálových příjmů, což je mnohem více než u obcí. Stejný podíl však kraje vykázaly i v roce 2020 a 2021.
| 11M 2020 | 11M 2021 | 11M 2022 | 11M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 208,2 | 224,7 | 239,6 | 263,2 | 23,6 |
| Kapitálové výdaje | 32,3 | 28,8 | 30,4 | 42,9 | 12,5 |
| Výdaje celkem | 240,5 | 253,4 | 270,0 | 306,1 | 36,1 |
| Saldo | 11,7 | 25,2 | 16,7 | 24,9 | 8,3 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
I když rostly kapitálové výdaje poměrně značně, rozdíl mezi jejich objemem a objemem tří zdrojů jejich financování (provozní přebytek, investiční dotace a kapitálové příjmy) se v loňském roce podstatně prohloubil. Dosáhl 25 mld. Kč oproti 17 mld. Kč za stejné období roku 2022. Z toho vyplývá, že kraje mohly jít v růstu svých kapitálových výdajů ještě mnohem dál.
Hlavní město Praha
Příjmy Prahy ke konci listopadu loňského roku dosáhly 126 mld. Kč, což je o 16 % meziročně více. Růst výdajů byl pomalejší, a to o pět procentních bodů a dosáhly 101 mld. Kč. Přebytek rozpočtu byl v posledních čtyřech letech zdaleka nejvyšší. Praha v tomto období ušetřila 25 mld. Kč, což je jedna pětina jejích celkových příjmů. V roce 2020 se přebytek rozpočtu Prahy na jejích příjmech podílel „pouze“ 9 %. Stejně jako ostatní obce a kraje také Praha pokračovala v kumulaci úspor, tedy v odkládání své poptávky na pozdější období.
Mezi listopadem roku 2020 a stejným listopadem roku 2023 se celkové příjmy Prahy zvýšily 44 %, zatímco její výdaje stouply jen o 27 %. V tomto období Praha naspořila necelých 67 mld. Kč. Nejvíce to bylo v roce 2023. Na investice vydala 55 mld. Kč, na jejich financování však získala pouze necelé 3 mld. Kč.
O přírůstek příjmů ve výši 18 mld. Kč se nejvíce postaraly daňové příjmy s růstem o 12,9 mld. Kč, resp. o 18 %. Dotace dodaly jen 1 mld. Kč, přičemž ty investiční se meziročně snížily o 0,5 mld. Kč. Meziroční růst celkových dotací byl ve výši 4 %. Poměrně nízká dynamika je dána poklesem investičních dotací o 0,5 mld. Kč, tj. 42 %. Meziroční pokles objemu investičních dotací je ovlivněn nebývale vysokou srovnávací základnou z roku 2022, tedy objemem investičních dotací, které Praha v roce 2022 obdržela.
Nedaňové příjmy, které se vyznačovaly značnou meziroční dynamikou (59 %) přispěly 3,6 mld. Kč. Obdobně vysokou meziroční dynamiku vykázaly i v roce 2022. Kapitálové příjmy se meziročně snížily, což platí i pro ostatní obce a kraje. Běžné příjmy rostly rychleji než běžné výdaje. Úspory při financování provozu (provozní přebytek) dosáhly 42 mld. Kč. Praha tímto způsobem ušetřila 34 % svých běžných příjmů, o rok dříve to bylo 29 %.
| 11M 2020 | 11M 2021 | 11M 2022 | 11M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 55,3 | 62,0 | 71,2 | 84,1 | 12,9 |
| Nedaňové příjmy | 4,3 | 4,0 | 6,1 | 9,7 | 3,6 |
| Kapitálové příjmy | 0,0 | 0,1 | 0,3 | 0,2 | 0,0 |
| Neinvestiční dotace | 27,5 | 28,9 | 29,1 | 30,9 | 1,8 |
| Investiční dotace | 0,3 | 0,7 | 1,2 | 0,7 | −0,5 |
| Příjmy celkem | 87,4 | 95,6 | 108,0 | 125,7 | 17,7 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Zatímco běžné výdaje Prahy se meziročně zvedly o 10 %, ty kapitálové rostly rychleji, a to o 16 %. Navázaly tak na slušnou dynamiku z roku 2022. Kapitálové výdaje se zvýšily navzdory podstatnému poklesu investičních dotací. Ty se na financování investic podílely 4 %, o rok dříve byl přitom jejich podíl dvojnásobný. Podíl kapitálových výdajů na příjmech zůstal stejný jako o rok dříve, a to 14 %. Kapitálové příjmy financovaly pouhé 1 % investic.
| 11M 2020 | 11M 2021 | 11M 2022 | 11M 2023 | 2023−2022 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 68,3 | 68,9 | 75,4 | 82,9 | 7,6 |
| Kapitálové výdaje | 10,9 | 10,6 | 15,4 | 17,8 | 2,5 |
| Výdaje celkem | 79,2 | 79,5 | 90,7 | 100,8 | 10,0 |
| Saldo | 8,2 | 16,1 | 17,2 | 25,0 | 7,7 |
Navzdory meziročnímu poklesu investičních dotací a s mnohem nižšími kapitálovými příjmy se objem kapitálových výdajů v loňském roce zvýšil. I tak se mezera mezi třemi bezpečnými zdroji financování investic a objemem kapitálových výdajů v loňském roce rozšířila. Dosáhla 63 mld. Kč, o rok dříve to bylo o 10 mld. Kč méně. Znamená to, že Praha měla na investice v loňských 11 měsících o 63 mld. Kč více, než kolik skutečně využila. Pokračovala tak v trendu posilování svých úspor.
Závěrem
V porovnání třech segmentů samosprávy (obce, kraje, Praha) za období 11 měsíců loňského roku rostly nejrychleji příjmy Praze (o 16 %), dále krajům (o 15 %) a nejnižší dynamiku měly ostatní obce (11 %). Investiční dotace vykázaly odlišnou dynamiku, kraje dostaly meziročně o 71 % více, zatímco Praha o 42 % méně a ostatní obce o 2 % více. Kapitálové výdaje se snížily pouze u obcí bez Prahy (o 2 %), vysokou dynamiku zaznamenaly kraje (41 %) a podstatně nižší pak Praha (11 %).
Všechny tři segmenty územních rozpočtů mají společné, že výrazně stoupl přebytek rozpočtu i kladné provozní saldo. Rovněž se rozšířila mezera mezi objemem kapitálových výdajů a objemem tří zdrojů, které měly na jejich financování. Byl za tím vysoký provozní přebytek a jeho značný podíl na běžných příjmech.