Samosprávy za tři čtvrtiny roku

12. 11. 2026 Obec a finance Ekonomika

Hospodaření územní samosprávy za tři čtvrtiny roku 2026 rozebereme nejprve jako souhrn celé soustavy samosprávných celků a následně také podle jejich jednotlivých segmentů, tedy hospodaření krajů, hlavního města Prahy a hospodaření ostatních obcí (bez Prahy).

Územní samospráva celkem

Kraje, Praha a ostatní obce vykázaly ke konci září 2026 celkové příjmy ve výši 722,1 mld. Kč, disponovaly tak příjmy o 5 % vyššími než ve stejném období předchozího roku. Celkové výdaje rostly rychleji než příjmy, a to o 11 % a dostaly se na 679,2 mld. Kč.

Na meziročním růstu celkových příjmů ve výši 37,3 mld. Kč se podílely daňové příjmy částkou 50,1 mld. Kč, investiční dotace 6,5 mld. Kč nedaňové příjmy 3,3 mld. Kč a kapitálové příjmy 0,8 mld. Kč. Pokles zaznamenaly pouze neinvestiční dotace, a to o 23,4 mld. Kč. Je to důsledek změny ve financování mezd nepedagogických pracovníků ve školství. Pokles neinvestičních dotací kompenzovalo zvýšení podílu územní samosprávy na sdílených daních.

Tab. 1. Příjmy územní samosprávy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M2025 9M2026 2026/2025
Daňové příjmy 355,6 405,7 14 %
Nedaňové příjmy 54,3 57,5 6 %
Kapitálové příjmy 6,8 7,6 12 %
Neinvestiční dotace 244,1 220,7 −10 %
Investiční dotace 24,0 30,5 27 %
Příjmy 684,8 722,1 5 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Vyšší růst výdajů územní samosprávy, než jejích příjmů vedl k výraznému poklesu přebytku rozpočtu, který se meziročně snížil o 42,9 mld. Kč. Územní samospráva nevyužila od ledna do září jednu desetinu disponibilních příjmů, před rokem to bylo 12 %. Kapitálové výdaje rostly rychleji než výdaje běžné. O růst celkových výdajů se ty běžné zasloužily částkou 46,2 mld. Kč a kapitálové pak částkou 18,7 mld. Kč.

Z celkových příjmů vydala územní samospráva na investice 19 %, o rok dříve to bylo 17 %. Investiční dotace se na financování kapitálových výdajů podílely 21 % letos a 19 % v roce 2025. Míra pomoci ve formě investičních dotací se tak v období leden až září meziročně zvýšila po poklesu v roce 2025. Ve struktuře financování investic mírně klesla váha příjmů z prodeje majetku. Naopak, mírně vzrostla váha provozního přebytku.

Tab. 2. Výdaje a saldo rozpočtu územní samosprávy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M2025 9M2026 2026/2025
Výdaje běžné 486,4 532,7 10 %
Výdaje kapitálové 127,9 146,6 15 %
Výdaje 614,3 679,2 11 %
Saldo 70,4 42,9 −39 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Kraje

Celkové příjmy krajské samosprávy dosáhly ke konci září letošního roku výše 294,5 mld. Kč a zůstaly na zhruba stejné úrovni jako před rokem (pokles o 0,4 %). Na nepatrném meziročním poklesu příjmů o 1 mld. Kč se zasloužilo snížení neinvestičních dotací o 18,4 mld. Kč. Většímu propadu příjmů krajů zabránil růst daňových příjmů, a to o 13,2 mld. Kč, dále růst investičních dotací o 2,5 mld. Kč, nedaňových příjmů o 1,6 mld. Kč a kapitálových příjmů o 0,1 mld. Kč. Kapitálové příjmy krajů sice vykázaly vysokou dynamiku, avšak v celkové bilanci krajů hrají malou roli.

Tab. 3. Příjmy krajské samosprávy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M2025 9M2026 2026/2025
Daňové příjmy 84,7 97,9 15 %
Nedaňové příjmy 9,0 10,6 18 %
Kapitálové příjmy 0,1 0,2 133 %
Neinvestiční dotace 195,5 177,1 −9 %
Investiční dotace 6,1 8,7 41 %
Příjmy 295,5 294,5 0 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Zatímco celkové příjmy krajů meziročně lehce poklesly, jejich výdaje se o 7 % zvýšily. O jejich přírůstek ve výši 17,6 mld. Kč se zasloužily běžné výdaje částkou 11,6 mld. Kč a výdaje kapitálové pak částkou 6 mld. Kč. Kapitálové výdaje rostly výrazně rychleji než výdaje běžné.

Z celkových příjmů vydaly kraje na investice 12 %, o dva procentní body více než před rokem. Zvýšil se i podíl investičních dotací na financování kapitálových výdaje, a to z 10 % na 12 %. Objem provozního salda se meziročně snížil. I tak kraje v rámci financování provozu ušetřily 15 % běžných příjmů.

Tab. 4. Výdaje a saldo rozpočtu krajské samosprávy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M2025 9M2026 2026/2025
Výdaje běžné 230,6 242,2 5 %
Výdaje kapitálové 28,3 34,3 21 %
Výdaje 258,9 276,5 7 %
Saldo 36,6 17,9 −51 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Praha

Praha vykázala ke konci září letošního roku celkové příjmy ve výši 119,9 mld. Kč, o 7 % více než před rokem. Na meziroční růstu příjmů o 8,1 mld. Kč participovaly nejvíce daňové příjmy, a to částkou 8,9 mld. Kč. Investiční dotace přispěly 0,3 mld. Kč a nedaňové a kapitálové příjmy shodně částkou 0,2 mld. Kč. Pokles zaznamenaly neinvestiční dotace, a to o 1,5 mld. Kč. Nejvyšší dynamiku dosáhly investiční dotace, ty však mají ve struktuře příjmů hlavního města jen velmi malou váhu. Hlavní město se tak při financování investic opírá především o provozní přebytek.

Tab. 5. Příjmy Prahy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M2025 9M2026 2026/2025
Příjmy daňové 75,6 84,4 12 %
Nedaňové 6,8 7,0 2 %
Kapitálové 0,3 0,5 85 %
Neinvestiční dotace 28,9 27,4 −5 %
Investiční dotace 0,2 0,5 202 %
Příjmy celkem 111,8 119,9 7 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje Prahy rostly rychleji než její příjmy. Meziročně to bylo o 10 %, přičemž jak běžné, tak i kapitáloví výdaje vykázaly shodnou dynamiku jako celkové výdaje. Celkové výdaje meziročně vzrostly o 8,9 mld. Kč, běžné k tomu přispěly částkou 7,3 mld. Kč a kapitálové pak částkou 1,6 mld. Kč. Z celkových příjmů použila Praha na kapitálové výdaje 16 %, o jeden procentní bod více než před rokem.

Investiční dotace, které Praha v tomto období získala, se na financování kapitálových výdajů podílely 3 %. I tak je to výrazné zlepšení, protože před rokem dosahoval jejich podíl pouhého 1 %. Ve struktuře financování investic se mírně zvedla váha příjmů z prodeje majetku. V rámci financování provozu ušetřila Praha 34 % běžných příjmů. Samotná výše provozního salda se meziročně změnila jen málo.

Tab. 6. Výdaje a saldo rozpočtu Prahy za 9 měsíců (mld. Kč)
9M2025 9M2026 2026/2025
Běžné výdaje 71,2 78,4 10 %
Kapitálové výdaje 17,1 18,8 10 %
Výdaje celkem 88,3 97,2 10 %
Saldo 23,5 22,7 −3 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Ostatní obce

Obce bez Prahy získaly letos do konce září do rozpočtu 317,3 mld. Kč, o 11 % více než před rokem. Na meziročním růstu celkových příjmů o 31,5 mld. Kč se podílely daňové příjmy 28,1 mld. Kč, investiční dotace 4,6 mld. Kč, nedaňové a kapitálové příjmy pak částkou 1,8 mld. Kč. Pokles vykázaly pouze neinvestiční dotace, a to ve výši 3 mld. Kč. Nejvyšší meziroční dynamiku vykázaly investiční dotace, které se zvedly o čtvrtinu.

Tab. 7. Příjmy ostatní obcí za 9 měsíců (mld. Kč)
9M2025 9M2026 2026/2025
Daňové příjmy 195,3 223,4 14 %
Nedaňové příjmy 37,3 38,6 3 %
Kapitálové příjmy 6,4 6,9 8 %
Neinvestiční dotace 27,9 24,9 −11 %
Investiční dotace 18,9 23,5 25 %
Příjmy 285,8 317,3 11 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Výdaje ostatní obcí rostly rovněž rychleji než příjmy, a to se projevilo v podstatném snížení přebytku rozpočtu. Ten se na celkových příjmech podílel 1 % letos, před rokem to byla 3 %. Přebytek rozpočtu ostatních obcí v tomto období se snižuje již delší dobu.

K meziročnímu růstu celkových výdajů o 38,9 mld. Kč přispěly ty běžné částkou 27,5 mld. Kč a kapitálové pak 11,4 mld. Kč. Na investice věnovaly ostatní obce 30 % celkových příjmů, což je v daném období nejvíce v poslední době. Investiční dotace pomohly s financováním kapitálových výdajů z 25 %, a to je více než v předchozích letech. Provozní saldo se meziročně o 2 % snížilo, i tak ušetřily ostatní obce v rámci běžného rozpočtu 23 % běžných výdajů. O jeden procentní bod se snížil podíl, v jakém příjmy z prodeje majetku podílely na financování investic.

Tab. 8. Výdaje a saldo rozpočtu ostatních obcí za 9 měsíců (mld. Kč)
9M2025 9M2026 2026/2025
Výdaje běžné 192,9 220,4 14 %
Výdaje kapitálové 83,0 94,3 14 %
Výdaje 27,8 314,7 14 %
Saldo 10,0 2,6 −74 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Závěr

V období od ledna do konce září vykázal rozpočet krajů, Prahy i ostatních obcí přebytek. Jeho podíl na příjmech se však meziročně snížil. Výrazně v případě ostatních obcí, které maximálně využily disponibilní peníze a jejich rozpočet byl téměř vyrovnaný. Kraje snížily podíl přebytku na příjmech na polovinu a Praha o dva procentní body.

Potěšitelné je, že meziročně se zvýšil objem investic. V Praze to bylo o 10 %, v rozpočtech ostatních obcí o 14 % a v krajských rozpočtech dokonce o 21 %. Ve struktuře financování kapitálových výdajů se zvedla váha investičních dotací. Nejnižší podíl dosahoval již tradičně v Praze (3 %), v krajských rozpočtech a v rozpočtech ostatních obcí to bylo shodně 25 %. V těchto třech segmentech to bylo více než o rok dříve.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.