Obnova budov jako motor ekonomiky
Česko má zhruba 4,2 milionu hlavních budov s celkovou podlahovou plochou přes 700 milionů metrů čtverečních. Přibližně 70 % této plochy tvoří sektor bydlení – více než polovina rodinných domů je však starší 35 let. Obnova fondu budov proto patří mezi největší investiční příležitosti příštích dekád.
Podle aliance Šance pro budovy ale nesmí jít o nahodilé opravy bez plánu – renovace musí být promyšlené a musí využít soudobý technologický potenciál. Rozhodující proto bude, zda stát dokáže propojit kvalitní data, poradenství a systémové nástroje tak, aby se veřejná podpora stala pákou pro zapojení soukromého kapitálu i úspor domácností.
O tom, jak z renovací budov udělat dlouhodobý ekonomický motor, debatovali zástupci státu, finančního sektoru, odborných organizací a stavební praxe na diskusním semináři Obnova fondu budov jako motor české ekonomiky, který se uskutečnil v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Renovace budov nejsou jen technická opatření ani pouhá reakce na evropskou legislativu. Jsou to investice, které mohou snížit účty domácností, zvýšit hodnotu nemovitostí, zlepšit kvalitu bydlení, podpořit české firmy a zároveň snížit tlak na energetickou infrastrukturu. „Aby se tento potenciál využil, potřebujeme přestat renovovat nahodile. Musíme mít kvalitní data, dlouhodobý plán, stabilní finanční nástroje a poradenský systém, který domácnostem, obcím i investorům pomůže projít celou cestu od záměru po realizaci,“ říká Marta Gellová, ředitelka aliance Šance pro budovy.
Data mají nahradit dojmy
Rozsah českého fondu budov ukazuje, proč renovace nejsou okrajovým tématem. Rozsah a struktura fondu budov v Česku spolu s nutností jeho renovace představuje jednu z největších investičních výzev, ale současně i příležitost ekonomického růstu příštích let.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na semináři představilo rozpracovanou Strategii renovace budov, která má nastavit dlouhodobý rámec pro zvyšování energetické účinnosti budov do roku 2050. Ministerstvo financí zároveň pracuje na rozsáhlé komplexní analýze fondu budov vycházející z více než 50 různých datových zdrojů. Právě kvalitní a průběžně aktualizovaná data mají pomoci lépe určit potenciál úspor, investiční náklady, potřebnou veřejnou podporu i kapacity trhu. „Strategie renovací se musí stát živým nástrojem, který se bude pravidelně aktualizovat podle skutečných dat. Jen tak bude možné určit, kde mají renovace největší přínos, jaké nástroje veřejné podpory dávají ekonomický smysl a kde lze nejlépe zapojit soukromé financování,“ doplňuje Marta Gellová.
Financování obnovy
Jedním z hlavních témat semináře bylo financování renovační strategie. Financovat obnovu budov pomocí přímých dotací není možné. Veřejné prostředky mají sehrát roli katalyzátoru, který pomůže mobilizovat soukromý kapitál, zlevnit financování pro domácnosti a investory a nasměrovat podporu tam, kde má největší sociální nebo ekonomický dopad.
Ekonomická debata napovídá, že v Česku nejde jen o nedostatek vlastního kapitálu, ale také o způsob, jak s ním domácnosti a stát pracují. Podle údajů prezentovaných na semináři, míra úspor českých domácností se pohybuje okolo 18–19 %. Část těchto prostředků ale zůstává velmi konzervativně uložená, navzdory tomu, že energetické renovace představují výhodnou investici s dlouhodobým přínosem: snižují provozní náklady, zvyšují hodnotu nemovitosti, posilují odolnost domácností vůči budoucím výkyvům cen energií a výrazně oživují a posilují domácí ekonomiku.
Význam renovací je o to větší, že vytápění a ohřev vody tvoří největší část energetické spotřeby domácností. V Česku jde zhruba o 80 % energetické spotřeby domácností, v EU v průměru přibližně o 77 % (viz Domácnosti šetří a modernizují). Energetická renovace proto není pouze uživatelskou úpravou domu, ale praktickým nástrojem, jak dlouhodobě snížit jednu z nejvýznamnějších položek provozních nákladů domácnosti.
„Energetické renovace jsou jedním z příkladů investice, na které se nemůžeme dívat čistě z pohledu návratnosti – projeví se nejen v nižších účtech, ale i ve vyšší hodnotě nemovitosti a větší odolnosti domácnosti vůči budoucím výkyvům cen energií. Navíc jde o investice, které ve značné míře zůstávají v české ekonomice – u stavebních firem, řemeslníků a dodavatelů,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Pokud budou dobře nastavené finanční nástroje, může se z renovací budov stát jeden z nejpraktičtějších způsobů, jak propojit úspory domácností, soukromý kapitál, veřejnou podporu a dlouhodobé snižování účtů za energie.
Energeticky úsporná renovace
Jednou z bariér renovací je představa, že energeticky úspornější řešení automaticky znamená dramatické navýšení investičních nákladů. Podle Šance pro budovy je ale potřeba rozlišovat mezi dobře připravenou renovací a dodatečným, nekoordinovaným přidáváním opatření až v průběhu projektu.
„Často se říká, že energeticky kvalitnější řešení automaticky znamená dramatické navýšení investičních nákladů. Data a zkušenosti z projektů dostupného bydlení nám ale ukazují, že u dobře připravených renovací nemusí být rozdíl v nákladech zásadní. Současně je potřebné přistupovat ke každé budově individuálně – energetické úspory mají dávat technický i ekonomický smysl a respektovat charakter stavby. Cílem není maximální počet centimetrů izolace, ale co nejlepší poměr mezi investicí, dlouhodobými úsporami a kvalitou výsledné renovace,“ říká Milan Hladík z oddělení programů a financování bydlení Ministerstva pro místní rozvoj.
Neochota a nízká energetická gramotnost
Důležitou roli hraje také energetická gramotnost. Řada domácností stále vnímá renovaci jako jednorázovou opravu konkrétní části domu podle toho, co právě řeší sousedé nebo co je aktuálně nejviditelnější. Takový postup je ale neefektivní a často vede k uzamčení budovy v technicky nevhodném stavu na další desítky let. Větší důraz by proto měl být kladen na renovační pasy, nezávislé poradenství, kvalitní projektovou přípravu a postupné plánování opatření.
„Úkolem státu je nastavit pravidla tak, aby byla proveditelná, srozumitelná a aby odstraňovala bariéry, nikoli vytvářela nové překážky. Potřebujeme kombinaci dobře nastavených pravidel, informovanosti, poradenské infrastruktury a finančních nástrojů, které přivedou do renovací i soukromý kapitál,“ říká Marcel Dlask, náměstek ministra průmyslu a obchodu.